Cestování - města

Německo, Bádensko-Württembersko

Freiburg im Breisgau

Znak města Freiburg im Breisgau

Freiburg im Breisgau leží v jihozápadním výběžku Německa nedaleko hranic se Švýcarskem a Francií. Se svými asi 230.000 obyvateli je čtvrtým největším městem Bádenska-Württemberska. Freiburg má už od roku 1457 univerzitu a je významným centrem regionu.

Jméno Freiburg nese více měst, ať už v Německu nebo jinde. Proto je tohle město pojmenováno „im Breisgau“. Breisgau je odedávna oblast na jihozápadě Bádenska-Württemberska mezi horním Rýnem a Černým lesem (Schwarzwald).

Historické Staré město rozkládající se u západní paty vrchu Schlossberg láká turisty nejen nádhernou katedrálou, ale i zvláštním kouzlem, ke kterému přispívají i typické městské potůčky.

Freiburské potůčky

Voda městské ulice vždycky oživí. Tady ve Freiburgu si to návštěvník může ověřit na vlastní oči. A přestože je hlavní dominantou města velkolepá katedrála, při vzpomínce na Freiburg se jistě musí každému vybavit zurčící voda městských potůčků.

Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) Freiburské potůčky (Freiburger Bächle)
Freiburské potůčky (Freiburger Bächle)
Freiburské potůčky (Freiburger Bächle)
Voda oživuje ulici...
Freiburské potůčky (Freiburger Bächle)
...a slouží k plavbě lodí

Freiburské potůčky (Freiburger Bächle) jsou téměř v každé ulici Starého města. Jejich existence je doložena už v roce 1220. Dřív sloužily k zásobování města užitkovou vodou a k odvodu dešťové vody. Měšťané je také používali k odplavování nečistot a odpadků, než to v 16. století městská rada zakázala.

Voda je získávána nad městem z řeky Dreisam a po průtoku městskými ulicemi opět končí v téhle řece. Celková délka všech potůčků je 15,5 km, někde jsou široké až 75 cm.

Středověké brány

Martinstor (Martinská brána)
Martinstor
Schwabentor
Schwabentor
Švábská brána z vnitřní strany
Švábská brána
z vnitřní strany

Jižní stranu Starého města chránily dvě výrazné věže s bránami. Byly součástí hradeb, ale nebyly původně takhle vysoké. Zvýšeny byly až po roce 1901.

Brána Martinstor na západě je starší, je o ní zmínka jako o "Porta Sancti Martini" (Brána sv. Martina) už z roku 1238.

Východní brána se jmenuje Schwabentor (Švábská brána) a pochází pravděpodobně z poloviny 13. století. Z vnější strany ji zdobí obraz patrona města sv. Jiří s drakem a na vnitřní městské straně je vymalován obchodník s povozem.

Náměstí Münsteru

Nejvyhledávanějším náměstím Starého města je náměstí Münsteru (Münsterplatz). Jak už název prozrazuje, v jeho středu stojí slavná freiburská katedrála - Münster, která byla postavena v gotickém stylu z červeného pískovce.
Freiburská katedrála - Münster
Münster
Kornhaus
Kornhaus

Dům se stupňovitým štítem a červeným lemováním na severní straně náměstí je Kornhaus. Původně byl stavěn pro zasedání říšského sněmu, který svolal do Freiburgu roku 1498 Maxmilián I. To se prý nestihlo, takže potom sloužil postupně jako taneční sál, jatky, divadlo a naposled jako sýpka na obilí.

Historický obchodní dům - Kaufhaus
Kaufhaus
Arcibiskupský palác
Arcibiskupský palác

Dvě významnější budovy stojí na jižní straně náměstí. První je Kaufhaus - historický obchodní dům z roku 1532. Upoutá jeho výrazně červená barva, podloubí a dvě rohové věžičky pokryté barevnými taškami. Na konzolích mezi okny stojí sochy čtyř habsburských vladařů. Druhou budovou je arcibiskupský palác z roku 1756. Býval nazývaný Dům u rytíře, protože původně sloužil k setkávání breisgauského rytířského stavu.

Augustiniánské náměstí

Augustinerplatz - Augustiniánské náměstí
Augustinerplatz

O kousek jižněji od náměstí Münsteru se rozkládá Augustiniánské náměstí (Augustinerplatz), které se jmenuje po bývalém augustiniánském klášteru, v němž je dnes muzeum. Náměstí si nelze splést s jiným, protože je ve svahu a v horní části je velká restaurace Atrium Café s příjemným venkovním posezením.

Hlavní tepna protínající Staré město od severu k jihu je Kaiser-Joseph-Straße. Na její jedné
Ulice císaře Josefa (Kaiser-Joseph-Straße)
Ulice císaře Josefa
Tři basilejští svatí na domě Basler Hof
Tři basilejští svatí
důležité křižovatce, kde se křižují linky tramvají snad z celého města, můžeme vidět kašnu s abstraktní sochou rytíře na místě původní, za války náletem zničené kašny Bertoldsbrunnen. Jméno má po vévodovi Bertoldovi III. ze Zähringenu.

Na téhle hlavní ulici stojí také pozdněgotický dům Basler Hof (Basilejský dvůr), který nechal postavit dvorní kancléř Maxmiliána I. Konrad Stürzel. Pojmenován je tak proto, že v něm získali v roce 1587 azyl basilejští kanovníci uprchlí v roce 1529 před reformací z Basileje do Freiburgu. Proto jsou na přední straně domu umístěni tři sv. patroni Basileje - Marie, Jindřich II. a první basilejský biskup Pantaleon.

Kašna Bertoldsbrunnen Kašna Bertoldsbrunnen Basler Hof
Křižovatka na Kaiser-Joseph-Straße
s kašnou Bertoldsbrunnen
Basler Hof

Po přechodu téhle ulice se po pár krocích ocitneme na Radničním náměstí (Rathausplatz) nebo na vedle ležícím Bramborovém trhu (Kartofelmarkt).

Radniční náměstí

Hned dvě radnice můžeme vidět na Radničním náměstí (Rathausplatz).
Nová radnice
Nová radnice
Stará radnice
Stará radnice
Na tomhle náměstí mělo město od 13. století místo pro městské písaře a později od r. 1559 už svoji úřadovnu v domě nazývaném dnes Stará radnice. Je to červený dům uprostřed západní strany náměstí.
Vedle stojící rohový bílý dům s dvěma štíty, podloubím a věžičkou na střeše je Nová radnice. Ve věžičce je zvonkohra s pětadvaceti zvonky, která se rozezní každé poledne.
Radniční náměstí (Rathausplatz) se sochou mnicha
Náměstí Rathausplatz
Kostel sv. Martina (Martinskirche)
Kostel sv. Martina


Náměstí Rathausplatz se původně jmenovalo Františkánské náměstí (Franziskanerplatz) podle kláštera františkánů, ze kterého tady zůstal kostel sv. Martina. Uprostřed náměstí stojí kašna se sochou mnicha Bertholda Schwarze, který údajně objevil složení střelného prachu.

Bramborový trh

Severně od Radničního náměstí hned za jedním blokem domů se nachází malé náměstí zvané Bramborový trh (Kartofelmarkt). Příjemné náměstíčko doplňuje od roku 1911 kašna Raubrunen pojmenovaná podle svého dárce městu.
Kartoffelmarkt (Bramborový trh)
Kartoffelmarkt
(Bramborový trh)
Kašna Raubrunnen
Kašna
Raubrunnen
Reliéf císaře Maxmiliana I. na domě „Haus zum Walfisch“
Císař Maxmilian I.
na fasádě
Dům „U velryby“ (Haus zum Walfisch) - zadní část
Haus zum Walfisch
(Dům „U velryby“)

Do náměstí také směřuje zadní část známého freiburského domu „U velryby“ (Haus zum Walfisch). Býval součástí komplexu budov, který nechal postavit hlavní pokladník císaře Maxmiliána I. Jakob Villinger v letech 1514-16. V době svého útěku před protestanty v něm žil v letech 1529-31 Erasmus Rotterdamský.

Schlossberg

Schlossberg
Schlossberg s rozhlednou

Východní část Starého města ohraničuje vrch Schlossberg patřící k pohoří Schwarzwald. Na jeho svazích je množství cest pro procházky do kopce a z kopce, ale nahoru lze vyjet také lanovkou. Na vrcholu Schlossbergu stojí moderní rozhledna, na jižním svahu se rozkládají vinice.

Kostel Srdce Ježíšova (Herz-Jesu-Kirche)
Kostel
Srdce Ježíšova
Kostel sv. Jana (Johanneskirche)
Kostel sv. Jana

Ze svahů Schlossbergu se dá přehlédnout celé město i okolí a tak můžeme ve městě zaznamenat několik dominant. Kromě už výše zmíněných středověkých bran a katedrály jsou to také dva relativně nové kostely - kostel sv. Jana postavený 1894-1899 a farní kostel Srdce Ježíšova postavený r. 1897.

Bismarckturm na Schlossbergu
Bismarkova věž
Památník 1914-18
Památník
1914-18


Při procházce po Schlossbergu narazíme taky na různé památníky. Bismarkova věž (Bismarckturm) je jedním z nich. Na obrázku je vidět jen horní část z 12 a půl metru vysoké stavby, kterých bylo po Bismarckově smrti v Německu postaveno mnoho a na jejichž vrcholech plály na jeho počest ohně.

Na válečné roky 1914-18 upomíná další kamenný památník jedné bádenské artilerie .

Historické souvislosti

Erb rodu ZähringerFreiburský hrad nechal na vrchu dnešního Schlossbergu vybudovat vévoda Bertold II. von Zähringen v roce 1191. Městská práva udělil obci v podhradí jeho syn Konrád v roce 1120.
Po vymření rodu Zähringer převzal roku 1218 vládu rod hrabat z Urachu, kteří začali používat titul hrabě z Freiburgu.
Habsburkové na čelní stěně historického obchodního domu
Kaufhaus - sochy Habsburků
Erb HabsburkůNadvládu hrabat z Freiburgu nesli měšťané těžce. Po neustálých rozepřích s těmito vladaři se od nich roku 1368 vykoupili za 20.000 stříbrných marek a uchýlili se pod ochranu Habsburků.

Universita ve Freiburgu byla založena v roce 1457. Zakladatelem byl Albrecht VI. Habsburský.

Roku 1498 svolal Maxmilián I. do Freiburgu říšský sněm (jak je výše psáno, k tomu účelu byl stavěn dům - dnešní Kornhaus).

Velký kostel - Münster, jehož stavba byla započata ve 13. století, byl dokončen na začátku 16. století.

V době třicetileté války obsazovaly město různé armády - švédská, císařská i francouzská.

V roce 1677 obsadila město vojska Ludvíka XIV. a Francouzi postavili na vrchu Schlossberg mohutnou hraniční pevnost.

Po skončení válek o falcké dědictví musela Francie vrátit Freiburg Habsburkům.

Ve válkách o rakouské dědictví (to je v době, kdy si evropští vladaři chtěli rozebrat země Marie Terezie) město opět obsadili Francouzi a když potom museli v roce 1745 město opustit, srovnali pevnost na Schlossbergu se zemí. Zbytky posloužily jako stavební materiál, takže se z ní nic nedochovalo.
Vlajka Bádenského knížectvíZa napoleonských válek Habsburkové ztratili Freiburg, který se stal součástí nově vzniklého Vekovévodství bádenského.

Dojmy a postřehy

Rozvoz piva
Rozvoz piva
Medvěd s bublinkami
Medvěd s bublinkami

Každopádně stojí za to vyšlápnout si na vrch Schlossberg nad městem a podívat se z jeho svahů na Freiburg shora.

Dole ve městě pak návštěvník pozná nejen příjemnou atmosféru ulic s množstvím všudepřítomných potůčků, ale potká třeba i koňský povoz s pivem nebo medvěda, co dělá bublinky.

Kašna ve Wittnau
Kašna s potůčkem
ve Wittnau
Hotel „U jelena“ ve Wittnau
Landgasthof
Hotel zum Hirschen


Jeden malý obecní potůček má i nedaleká obec Wittnau, ve které lze taky nalézt příjemné ubytování v hotelu „U jelena“ (Landgasthof Hotel zum Hirschen).

A tenhle pohled se naskytne poblíž východu z parkovacího domu u Švábské brány. To je 21. století. A co nám nabídne století 16. na freiburské katedrále?
Ha - žádná změna.
Chrlič - 21. století
21. století
Chrlič - 16. století
16. století

Použité zdroje pro Freiburg im Breisgau

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru