Oblíbená místa

Chorvatsko - Istrie

Rovinj

Znak města Rovinj

Na západním pobřeží chorvatského poloostrova Istrie omývaném Jaderským mořem leží nevelké asi třináctitisícové město Rovinj. Kdysi v 18. století bývalo důležitým střediskem benátské námořní plavby a rybářským centrem. Dnes je vyhledávanou turistickou destinací. Na pobřeží v okolí města a na přilehlých ostrovech se nachází řada hotelových komplexů a turistických kempů.

Rovinj Rovinj
Nábřeží Nábřeží Nábřeží

Přístavy

Z pobřeží vybíhá do moře poloostrov, na kterém stojí historické centrum města. Severní nábřeží poloostrova je přizpůsobené pro přistávání velkých výletních lodí. Jižní přístav na druhé straně poloostrova je ohraničený velkým molem a je plný jachet a malých lodí, vyhlídkových i rybářských.

Přístav u severního nábřeží Plachetnice Zámořská loď Le Soleal Katamaran Adriatic Jet
Lodě u severního nábřeží
Jižní přístav Jižní přístav Jižní přístav Jižní přístav
Jižní přístav

Turistické korzo

Celé severní nábřeží Padlých vojáků lemuje souvislá řada tržišť se suvenýry, turistickými potřebami, ovocem a zeleninou i rybami. Památník z roku 1956 na nábřežním prostranství je věnovaný padlým vojákům a obětem fašismu.
Noční tržiště Tržiště Památník padlým vojákům a obětem fašismu
Tržiště večer i ve dnePamátník padlým
Náměstí Na Mostě
Náměstí Na Mostě
Muzeum města Rovinj
Muzeum města Rovinj

Obě protilehlá nábřeží spojují dvě souběžné ulice. Uprostřed se rozšiřují do náměstí Na Mostě (Trg na mostu). Je to příhodný název, protože tady původně stával most spojující Staré město na ostrově s pevninskou částí Rovinje. Červená budova na staroměstské straně náměstí je Muzeum města Rovinje. Na protilehlé straně se rozvírá vějíř několika uliček směřujících do pevninské části města.

Z náměstí Na Mostě můžeme projít uličkou E. de Amicisa podívat se na barokní kostel sv. Františka z roku 1710, který patří k františkánskému klášteru.
Kostel sv. Františka Kostel sv. Františka
Kostel sv. Františka z Assisi
Ulice Carera
Ulice Carera
Ulice Carera
Ulice Carera

Výstavní uličkou pro turisty je ulice Carera, dlážděná mramorem a plná lákavých výloh obchůdků. Stojí tady taky jedna památka - kostelík sv. Karla Boromejského z roku 1660, ve kterém je dnes umělecký atelier.

Na konci ulice u náměstí s autobusovým nádražím pak stojí kostelík Nejsvětější Trojice. Je to zachovalá románská stavba asi z 12. století. Zvláštností je její sedmiboký tvar. Také tenhle objekt slouží jako prodejní galerie.

Kostelík sv. Karla Boromejského
Karla Boromejského
Kostel Matky Boží
Kostel Matky Boží
Kostelík Nejsvětější Trojice
Nejsvětější Trojice

Popojdeme-li kolem románského kostelíka Nesvětější Trojice ulicí Giosue Carduccia asi 150 metrů, narazíme na kostel Matky Boží postavený v roce 1584. Neoklasicistická veranda vpředu byla přistavěna r. 1750.

Hodinová věž
Hodinová věž
Kašna na náměstí maršála Tita
Náměstí maršála Tita

Jižní část poloostrova lemují dvě blokem domů oddělená náměstí. Na náměstí Maršála Tita (Trg maršala Tita) stojí červenobílá věž s městskými hodinami z poloviny 19. století ozdobená vpředu reliéfem benátského lva. Uprostřed náměstí je novodobá kašna.
Druhé náměstí je náměstí G. Pignatona (Trg Giovanni Pignaton) převážně obsazené malíři s jejich obrazy.

Náměstí G. Pignaton Umění v ulicích Umění v ulicích
Náměstí G. Pignatona a umění v ulicích

Nábřeží lemovaná řadou restaurací a kaváren, ulice a náměstí s obchody mezi oběma přístavy jsou v turistické sezóně oblíbenou promenádou návštěvníků města. Všude přítomní umělci pak nabízejí svá díla přímo na náměstích a nábřežích.

Staré město

Staré město se rozkládá na návrší poloostrova, kterému dominuje kostel a které je zastavěné domy od vrchu až k mořské hladině, tak jako tomu je u více podobných měst na chorvatském pobřeží. A protože poloostrov byl původně ostrovem a místa nebylo nazbyt, stavěly se domy hustě vedle sebe a s úzkými uličkami.

Ve středověku mělo město Rovinj sedm bran. V původním stavu se dochovaly jen tři - brána sv. Benedikta, brána sv. Kříže a brána Pod Zdí (Portica).

Turecká hlava
Turecká hlava
Štít brány se lvem a erby
Štít brány
Benátská hlava
Benátská hlava
Balbijevova brána
Balbijevova brána
Radnice
Radnice

Jedna z bran vedla z Rybího trhu do Starého města. Byla to Brána sv. Damiána a stála tady do roku 1622. Potom byla na jejím místě postavena barokní Balbijevova brána s letopočtem 1680 na desce ve štítu. Na štítu brány je reliéf benátského lva a dva městské erby umístěné tam o 100 let později. Nad obloukem pak jsou reliéfy turecké hlavy z vnější a benátské hlavy z vnitřní strany brány. Bránou můžeme vstoupit do Starého města z náměstí Maršála Tita, což byl ten dřívější Rybí trh.

Za bránou po levé straně stojící červená budova je radnice. Její fasádu zdobí symboly města - městský erb z 18. století, benátský lev a erby představitelů města 16. a 17. století.

Křivolaké uličky Starého města dlážděné lesklou mramorovou dlažbou ošoupanou chodidly tisíců lidských nohou stoupají vzhůru až ke kostelu sv. Eufemie. Ze všech na nás dýchá romantika starých časů. Přízemí domů jsou plná obchůdků se suvenýry a uměním, a to především v uličce Grisia.

Trg Piazza Matteotti<br>
Nám. Piazza Matteotti Ulička starého města Ulička starého města Ulička starého města Ulička starého města
Domy na náměstí
Piazza Matteotti
Ulice Grisia - z náměstí Matteotti ke kostelu sv. Eufemie

Městské brány a kostely Starého města

Tři dochovalé městské brány se nacházejí mezi domy Starého města na jižním pobřeží původního ostrova. Hned v první uličce vedle náměstí Maršála Tita je to nenápadná branka Pod Zdí (Vrata Pod zidom), na jejímž překladu je čitelný letopočet 1590. Dále po ulici sv. Kříže dojdeme ke schodům stoupajícím k bráně Na Pobřeží (Vrata Na obali), která se dřív jmenovala brána sv. Benedikta, protože za ní se nachází malý kostel sv. Benedikta. Třetí v řadě je brána sv. Kříže, v jejíž blízkosti stojí kostel sv. Kříže.

Brána pod zdí
Brána Pod Zdí
Brána Na Pobřeží
Brána Na Pobřeží
Brána Svatého Kříže
Brána Svatého Kříže
Kostel sv. Benedikta
Kostel sv. Benedikta
Kostel sv. Kříže
Kostel sv. Kříže
Kostel sv. Josefa
Kostel sv. Josefa
Kostel sv. 

Tomáše
Kostel sv. Tomáše
Kostel Panny Marie
Kostel Panny Marie

Kostel sv. Kříže je z 15. století a z ulice vyhlíží jako obyčejný dům, ale od moře jsou vidět tři antické sloupy předsíně a románské okno.

Cestou dolů od sv. Eufemie v ulici Bregovita se prochází podloubím kostela sv. Tomáše apoštola, který má základ ve 14. století, kde je vidět nástěnná freska s ukřižováním. V souběžné ulici V. Švalbeho při severním nábřeží pak ještě stojí kostel Panny Marie (1779).

Na vrcholu kopce nestojí jen největší kostel Rovinje, kterým je sv. Eufemie. Za ním, na horním konci ulice Grisie, se krčí malý kostel sv. Josefa (1673).

Kostel sv. Eufemie

Dominantou města je kostel sv. Eufemie stojící na poloostrově na vrcholu kopce uprostřed Starého města. Byl postavený v letech 1725-36 v barokním slohu a je největším kostelem na Istrii.
Průčelí kostela sv. Eufemie
Kostel sv. Eufemie
Hlavní loď sv. Eufemie
Hlavní loď
Oltář se sv. Eufemií
Oltář - sv. Eufemie
Kostel sv. Eufemie v Rovinji
Pohled z jihu

Věž vedle kostela s bronzovou sochou sv. Eufemie na vrcholu je zvonice. Je přístupná veřejnosti a nabízí krásný výhled na město a okolí.

Památky v okolí Rovinje

Monkodonja

Návrší se zbytky pevnosti

Velké sídlo z doby bronzové na kopci zvaném Monkodonja východně od Rovinje bylo objeveno v roce 1953. Byly odkryty základy mnoha staveb a hradebních zdí, z nichž některé byly částečně zrekonstruované.

Vršek kopce se zvedá stupňovitě, tak jak byl vytěžován kámen na stavbu hradeb a budov. Celé tohle opevněné město připomíná podobné místo v Řecku, kterým jsou starověké Mykény.

Monkodonja Monkodonja
Mapka a model sídla Monkodonja

Sídlo bylo velmi dobře opevněné hlavní hradbou z hrubě opracovaných kamenů v celkové délce 1 km, vysokou kolem 3 metrů a širokou až 3 metry. V hradbě byly dva vstupy. Hlavní byla západní brána směřující směrem k moři, druhá brána je na severní straně. Z důvodů obrany měly obě přístup chráněný lomenými zdmi.

Monkodonja - severní brána
Severní brána
Monkodonja - vstup do horního města
Vstup do horního města
Monkodonja - západní brána
Západní brána
Monkodonja - obětní jáma
Kultovní jáma

Opevněné město bylo rozdělené druhou, vnitřní hradbou. Ta chránila vrchol kopce - akropoli, na které stával také palác.

Monkodonja - hradba Monkodonja - hradba Monkodonja - hradba Monkodonja - hradba
Pozůstatky hradebních zdí

Cesta k místu není složitá. Asi 6 km z centra Rovinje směrem na Bale je označená odbočka vlevo, k objektu Monkodonja. Po polní cestě je to ještě asi 1 kilometr.

Kostel sv. Tomáše

Asi 4 kilometry na sever od Rovinje se nachází polozbořený románský kostelík sv. Tomáše. Jeho půdorys má tvar kříže, ale jeho jižní rameno je zbořené. Loď je na východě zakončená polokruhovou apsidou, menší apsida je pak na severní přístavbě se zvonicí.

Kostel sv. Tomáše Severní strana se zvonicí Románské oblouky Západní strana
Kostel sv. Tomáše (Crkva sv. Tome)

Při posledních výzkumech byly zjištěny předrománské prvky, takže vznik kostela se odhaduje na přelom 8. a 9. století.

Kudy tam? Po výjezdu z Rovinje směrem na kemp Valalta se po 400 metrech, kdy se hlavní cesta stáčí doleva, dáme vpravo a po 1 a půl km jsme u kostelíka.

Turnina

Na kopci východně od Rovinje se nacházejí zbytky staré pevnosti Turnina. Její původ je pravděpodobně už v 8. století. Opevnění bylo celkem rozsáhlé a zahrnovalo i podzemní štoly vykutané v kopci.

Zbytky pevnosti Turnina Zbytky pevnosti Turnina Zbytky pevnosti Turnina Zbytky pevnosti Turnina
Zbytky opevnění Turnina
Stezka k pevnosti Turnina
Stezka k Turnině

Pevnost používali postupně Římané, Langobardi a Frankové, později biskupové z Poreče i další feudálové. Za II. světové války tady našli úkryt a pozorovatelnu partyzáni a poté byla Němci zbořena.

Objekt není nijak označený, takže se těžko hledá. Vyjedeme-li z Rovinje směrem na Rovinjsko Selo, odbočíme polní cestou ke kopci po pravé straně. Asi po 1 kilometru kamenitou cestou je po pravé straně nenápadná stezka mezi křovinami, která vede přímo na planinu s Turninou.

Limský záliv

Na západním břehu Istrie severně od Rovinje se do pevniny zařezává přes 9 kilometrů dlouhý Limský záliv. V dávné minulosti ho vytvořila řeka Pazinčice vlévající se tady do moře, která v současnosti mizí v podzemí u Pazinu. Název pochází z latinského „limes - hranice“, protože odděluje oblasti Poreče a Puly.

Limský záliv Limský záliv

Záliv je místy až 600 metrů široký a 30 metrů hluboký. Jeho břehy jsou strmé svahy a skály porostlé vegetací, místy vysoké až 100 metrů. Ve skalách jsou i jeskyně. V jedné z nich údajně žil v 11. století sv. Romuald, který založil nedaleký benediktinský klášter.

Stručná historie Rovinje

Podle nepsaných příběhů tady Římané zničili jakési sídlo Arupium. Dokumenty anonymního geografa z Ravenny ze 7. stol. uvádějí, že na zdejším místě existovalo opevněné místo Castrum Ruginium již velmi dlouho. Mohlo vzniknout někdy mezi 2. a 5. stoletím.

Istrie byla součástí Římské říše, poté tu vládli Gótové, Byzantinci, Langobardi. V neklidných dobách nacházeli lidé z Istrie ochranu na opevněném ostrově v Rovinji. Už v 7. století mělo město Rovinj hradby. Ty byly nutné i při obraně před častými útoky chorvatských a saracénských pirátů.
Biskupská mitraV roce 929 daroval Rovinj italský král Hugo I. biskupům z Poreče. V roce 1178 papež Alexandr III. tato vlastnická práva biskupům z Poreče potvrzuje. Přesto v dalších letech neustalo přetahování o moc nad Rovinjí mezi porečskými biskupy a aquileiskými patriarchy. V roce 1209 tady vládli aquilejští.
Giuseppe Rosaccio - Rovinj 1598 (mědirytina)
Rovinj 1598
Giuseppe Rosaccio - mědirytina
Benátský levOd roku 1283 usilovala Rovinj dostat se z podřízenosti k Aquileji. Nakonec Benátky za Rovinj zaplatily poplatek a Rovinj se stala součástí Benátské republiky. Představitel Rovinje byl jmenován v Benátkách.

Ve válkách mezi Benátskou republikou a Osmanskou říší v 16. až 18. století byla zapojena i Rovinj. Za tureckých výbojů přicházeli uprchlíci z Balkánu a počet obyvatel Rovinje se zvýšil.

Začátkem 18. století se začala Rovinj rozšiřovat za městskými hradbami mimo ostrov. Kanál mezi ostrovem a pevninou byl zasypán v roce 1763.
Habsburský znakPo napoleonských válkách získali Istrii rakouští Habsburkové a Rovinj se ocitla v Habsburské monarchii.

Po 1. světové válce patřila Istrie Itálii až do roku 1947, potom Jugoslávii do roku 1991.

Použité zdroje pro Rovinj

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru