Cestování

Německo, Severní Porýní-Vestfálsko

Katedrála v Cáchách (Aachener Dom)

Katedrála v Cáchách je stavba, která je přímo spjatá s franským králem a císařem Karlem Velikým. Nechal postavit její základ, mariánský kostel, a je tady také pohřben. Střed katedrály, románský oktogon, je jedna z nejdochovanějších stavebních památek karolinské doby.
Katedrála v Cáchách
Katedrála v Cáchách

V chrámu bylo korunováno třicet králů Svaté říše římské. Prvním byl Ota I. Veliký ze saských vévodů, mezi jinými tady byli na římské krále korunováni také čeští králové Karel IV., Václav IV. a Zikmund Lucemburský. Posledním zde korunovaným římským králem byl Ferdinand I. Habsburský, také český král.

Západní věž s hlavním portálem
Západní věž
s hlavním portálem
Oktogon a Annenská kaple
Oktogon a
Annenská kaple
Oktogon
Oktogon
Annenská a Matyášova kaple
Annenská a
Matyášova kaple
Gotické okno
Gotické okno
východního chóru

Centrem dómu je budova se šestnáctiúhelníkovým půdorysem, ze které do výšky vystupuje osmiboká nástavba zvaná oktogon. Západní část se dvěma schodišťovými věžemi a vchodem je karolinského původu. Vysoká věž, tak jak ji dnes vidíme, byla přestavěna 1879-1884. Gotický chór na východní straně byl postaven v letech 1355 až 1414. Plocha jeho oken je přes 1000 m², vzorem pro stavitele byla pařížská Sainte-Chapelle.

Můstek mezi věží a oktogonem
Můstek mezi
věží a oktogonem
Románský oktogon mezi gotikou a barokem
Románský oktogon
mezi
gotikou a barokem
Kaple Karlova a Hubertova, Mikulášova a Michaelova
Kaple
Karlova a Hubertova,
Mikulášova a Michaelova
Gotický chór
Východní,
gotický chór

Okolo základní stavby je několik kaplí. Na jižní straně Maďarská kaple (1367, přestavěná barokně 1756-1767), Annenská (před 1449) a Matyášova (1414), na severní Karlova a Hubertova (1455-1474) a Mikulášova a Michaelova (před 1487).

Interiér katedrály

Oblouky podpírané korintskými sloupy
Oblouky
s korintskými sloupy
Okna východního chóru
Okna
východního chóru
Mramor na výzdobu chrámu nechal Karel Veliký přivézt z Itálie. Oblouky na galerii jsou podpírány antickými sloupy s korintskými hlavicemi.
Nahoře na galerii je umístěn mramorový trůn Karla Velikého, používaný při korunovacích.
Východní chór se vyznačuje vysokými štíhlými pilíři a velkou plochou skleněných vitráží. V centru apsidy jsou ve zlaté truhlici uloženy ostatky císaře Karla Velikého (na obrázku vpravo, dole pod okny).
V chrámu je velké množství drahocenností, které mu darovali zde korunovaní panovníci. Kazatelna je darem císaře Jindřicha II., kruhový lustr daroval císař Fridrich I. Barbarossa.
Kazatelna - dar Jindřicha II.
Kazatelna -
dar Jindřicha II.
Lustr darovaný Fridrichem Barbarossou
Lustr darovaný
Fridrichem Barbarossou
Výzdoba stěn v přízemí
Mozaiková výzdoba
stěn v přízemí
Interiér oktogonu
Interiér
oktogonu

K vzácným pokladům dómu patří i mramorový sarkofág Proserpiny vytvořený 220-230 n.l. v Římě. Karel Veliký ho nechal přivézt z Itálie a je možné, že po jeho smrti v něm byly uloženy císařovy ostatky, než byly později uloženy ve zlaté schráně. Na sarkofágu je zobrazen mýtický únos Proserpiny bohem podsvětí. (Proserpina je římská obdoba řecké Persefony unesené bohem Hádem.)

Sarkofág Proserpiny
Sarkofág Proserpiny

Pokladnice dómu

Klenotnice dómu ukrývá jeden z nejvýznamnějších chrámových pokladů Evropy z pozdní antiky, karolinské, ottonské a štaufské doby.
Vchod do pokladnice
Vchod pokladnice
Nádvoří pokladnice
Nádvoří pokladnice
Busta Karla Velikého
Busta
Karla Velikého

Busta Karla Velikého byla vytvořena v Aachenu okolo roku 1349 na objednávku Karla IV. Její součástí je snímatelná koruna, kterou byl roku 1349 Karel IV. údajně korunován. Tuhle korunu použili ke korunovaci také Fridrich III. (1442) a Ferdinand I. (1531).

Poklad obsahuje spoustu dalších drahocenných předmětů ze zlata, stříbra, slonoviny apod. Patří k nim např. Lotharův kříž vytvořený okolo roku 1000, zlaté knižní desky (okolo roku 1020), relikviář-ruka vyrobený v Lyonu 1481 a mnoho jiných relikviářů s ostatky svatých.

Lotharův kříž
Lotharův kříž
(okolo r. 1000)
Zlaté knižní desky
Zlaté knižní desky
(okolo 1020)
Řezba ze slonoviny
Řezba ze slonoviny
(okolo 1100)
Relikviář
Relikviář
( r. 1340)
Relikviář-ruka
Relikviář-ruka
(r. 1481)

Historické souvislosti

Monogram Karla Velikého
Po stopách králůOkolo roku 800 určil císař Karel Veliký centrem své říše a druhým Římem Aachen - Cáchy. Nechal zde přestavět dvorec nazývaný Aquis villa, který založil jeho otec král Pipin mladší, na palác s kaplí sv. Marie. Ta se stala základem dnešní katedrály. V roce 814 zde byl Karel Veliký pohřben.
Po stopách králůV roce 936 je zde korunován Ota I. Tím začala historie řady třiceti korunovací římských králů na tomto místě.
Po stopách králů25. července 1349 se tady v Cáchách nechal podruhé korunovat na římského krále Karel IV., přestože už byl korunován v Bonnu jako vzdorokrál v roce 1346 kolínským arcibiskupem. To bylo v době bojů o trůn s císařem Luvíkem Bavorem. Cáchy ho tehdy neuznaly a touto novou korunovací si Karel IV. nechal potvrdit uznání celou říší.

Okolo 1350 byla postavena v gotickém slohu vysoká západní věž a můstkem byla spojena s oktogonem.

V roce 1355 bylo rozhodnuto o stavbě východního chóru. Až téměř o šedesát let později v roce 1415 byl dostavěn a vysvěcen.

Obrovský požár v Cáchách r. 1656 zničil všechny střechy chrámu. Nové byly zřízeny až v roce 1664, oktogon dostal střechu v dnešní podobě.

Po francouzské revoluci při obsazení Cách Francouzi v r. 1794 byly antické sloupy z vnitřku chrámu odvezeny do Louvru v Paříži a byla demontována olověná střecha oktogonu. R. 1803 byla nahrazena břidlicovou.

Po porážce Napoleona r. 1814 byly Cáchy pruské.

Po roce 1832 začala obnova chrámu. 1843 bylo vráceno 28 antických sloupů na svá místa v oktogonu (některé zůstaly dodnes v Louvru).

V letech 1879–1881 byla upravena novogoticky západní věž.

Dojmy a postřehy

Katedrála v Cáchách
Katedrála v Cáchách

Tenhle chrám může člověku připadat jako podivný slepenec několika budov. I mně tak na obrázcích někdy připadal. Je to ale úplně něco jiného posadit se v Cáchách za městskou radnicí a prohlížet si stavbu v reálu. Ta jedinečná kombinace několika stavebních slohů se musí každému milovníku památek vrýt do paměti jako nezapomenutelný zážitek.

fotoaparát

Vstup do katedrály je samozřejmě zdarma, ale chcete-li interiér fotit, musíte si zaplatit poplatek 2 €. Dostanete žlutou pásku na foťák a pak si můžete cvakat, jak je libo. Pobavil mě jakýsi spořivý turista, který se vždycky obezřetně rozhlédl, cvaknul snímek a už nenápadně prchal před bystrým výběrčím. Podařilo se mu nafotit několik snímků a úspěšně výběrčímu unikl. Upozorňuji čtenáře, že to nebyl Čech.

fotopoplatek

Informace:

Katedrála otevřena 7:00-19:00 (od listopadu do března do 18:00)

Pokladnice - otvírací doba:
leden až březen:
  • Po 10:00–13:00
  • Út až Ne 10:00–17:00, 1. čtvrtek v měsíci do 22:00
duben až prosinec:
  • Po 10:00–13:00
  • Út až Ne 10:00–18:00, čtvrtky do 21:00
Zavřeno: 1. leden, čtvrtek před karnevalem, karnevalová neděle a pondělí, 24., 25., 31. prosinec.

Vstupné do pokladnice:
dospělí 4 €
děti, studenti, senioři od 60 let 3 €

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru