Cestování

Německo, Bavorsko, Horní Bavory

Hrad Burghausen

Na levém břehu řeky Salzach, která tvoří hranici mezi Bavorskem a Rakouskem, asi 10 km před jejím soutokem s řekou Inn, leží město Burghausen. Na skále nad ním se vypíná velký hrad. Hrad Burghausen.

Hrad Burghausen - hlavní hrad
Hrad Burghausen
Burghausen - hradby nad městem Burghausen - hradby nad městem
Burghausen - hradby nad městem

Jeho hradby se táhnou po hřebenu skály v neuvěřitelné délce. Pokud návštěvník vstoupí do hradního prostoru na jeho severním konci, musí ujít přes 1 kilometr, přesně 1051 metrů, aby prošel šesti nádvořími k jeho nejjižnějšímu cípu. I když existuje mnoho větších a rozlehlejších hradů, je prý Burghausen nejdelším hradem Evropy i světa.

Plán hradu Burghausen
        1. nádvoří   2. nádvoří  3. nádvoří 4. nádvoří 5. nádvoří 6. nádvoří   
Plastika jezdců před severním vstupem do hradu
Jezdci před hradem

V místech, kde severní konec skalního hřebenu pozvolna přechází v rovinu a kde je dnes otevřený přístup do šestého hradního nádvoří, se v minulosti nacházela severní hradba a vodní příkop. Dnes je tady parkoviště pro návštěvníky hradu.

Šesti nádvořími od severu k jihu

Rentmeisterei, dnes fotomuzeum
Rentmeisterei,
dnes fotomuzeum
Hodinová věž
Hodinová věž a
domek s pramenem
Forstmeisterturm
Forstmeisterturm

Prostor šestého nádvoří ohraničovaly obranné věže a několik budov, mezi nimi domy řemeslníků. Dům vlevo, ve kterém je dnes fotomuzeum a vypadající jako kostel, nebyl kostel, ale nějaká správní budova - Rentmeisterei.

Z původně obranných věží ze středověku se v pozdější době staly správní budovy pro úředníky a podle nich se teď nazývají. Jedna ze tří věží na západní straně nádvoří se například jmenuje Forstmeisterturm (tam měl úřad nějaký nadlesní - fořt). Hodinová věž uprostřed nádvoří je ze 16. století

Kostelík stojící na pátém nádvoří je tzv. vnější zámecká kaple. Jmenuje se Hedwigskapelle a nechali ji v letech 1479-89 postavit novomanželé Hedwiga Polská a bavorský vévoda Georg der Reiche (Jiří zv. Bohatý).

Výhled na město z 5. nádvoří
Výhled na město
z pátého nádvoří
Kaple Hedwigskapelle
Kaple
Hedwigskapelle
Kaple Hedwigskapelle
Kaple Hedwigskapelle
na pátém nádvoří
5. nádvoří, vzadu vstup do 4. nádvoří
Brána do čtvrtého
nádvoří
Brána do 3. nádvoří
Brána do třetího
nádvoří
Obranné věžičky Pfefferbüchsen
Obranné věžičky -
střílny Pfefferbüchsen

Čtvrté nádvoří bylo chráněno malou bránou. Věž vedle ní napravo byla mučírna, říkalo se jí taky věž biřiců.

Po průchodu čtvrtým nádvořím se dostaneme k bráně, před kterou je příkop s mostkem. Za touto bránou se ocitneme ve třetím nádvoří. Tři malé obranné věže zvané Pfefferbüchsen (snad že dokázaly nepříteli řádně opepřit život) jsou součástí jeho východní hradby. Velká budova naproti nim bývala obilnice a taky zbrojnice.

Hluboký příkop s mostem a mohutná brána Georgstor chrání vstup do druhého nádvoří. Bránu zdobí dva erby na památku svatby vévody Georga von Wittelsbach (Jiřího zv. Bohatý) a polské princezny Jadwigy (Hedwigy) v roce 1475.

Most a brána Georgstor do 2. nádvoří
Most a brána Georgstor
do 2. nádvoří
Bavorský a polský erb
Bavorský a polský erb
jako připomínka svatby
Západní opevnění s věží Pulverturm
Západní opevnění
s věží Pulverturm
Průhled do 2. nádvoří
Průhled
do 2. nádvoří

Na druhém nádvoří původně stávaly stáje až pro 100 koní, Ty se však nedochovaly, zato na východní straně nádvoří zůstala budova, kde byla ubytována obsluha koní. K ní přiléhá hranolová věž s cimbuřím, zvaná Stuhlknappenturm. Pod ní je také boční vchod z města do hradu, který chrání Štěpánská věž s bránou.

Ubykace pro posádku a věž Stuhlknappenturm
Ubykace pro posádku
a věž Stuhlknappenturm
Štěpánská věž s bránou - Stephansturm
Štěpánská věž
s bránou
Boční vchod z města Štěpánskou bránou
Boční vchod z města
Štěpánskou bránou

Hlavní hrad

Na jižním konci skalního hřebenu se konečně nachází hlavní hrad. Do prvního nádvoří se prochází dvěma branami, nad nimiž se tyčí hlavní věž. Druhá brána nese název Elsbethentor a byla v minulosti vybavena padací mříží.

Hlavní hrad
Hlavní hrad
Brána Elsbethentor
Brána Elsbethentor
Spojovací oblouk
Spojovací oblouk

Po vstupu do prvního nádvoří stojí po pravé straně obytná budova pro vévodkyni a její doprovod, zvaná Kemenate, a vlevo budova pro běžný dvorský život, zvaná Dürnitz. Obě jsou spojeny obloukem s bavorským a bádenským erbem a letopočtem 1523. Vlevo za obloukem se nachází klenotnice a mezi budovami vestavěná vnitřní kaple Elisabeth-Kapelle z roku 1255. Vzadu, na samém jižním konci nádvoří, uzavírá hrad vévodský palác. Vnitřní prostory hradu jsou otevřené pro návštěvníky. Je v nich muzeum a galerie obrazů.

Vstup do budovy Kemenate
Schodiště do
budovy Kemenate
Zátiší s dělostřeleckými koulemi
Zátiší
s dělostřeleckými koulemi

Za druhou vstupní bránou Elsbethentor vlevo nahoře ve výklenku je vidět freska s výjevem se třemi králi ze 16. století.

Freska pod hlavní věží
Freska pod
hlavní věží
Freska „Klanění tří králů“
Freska ze 16. stol.
„Klanění tří králů“
Věžička vnitřní kaple - Elisabeth-Kapelle
Věžička vnitřní kaple
Elisabeth-Kapelle
Vnitřní kaple z parkánu
Východní parkán a
vnitřní kaple

Celý hlavní hrad je obehnán hradbami s cimbuřím. Do prostoru parkánu mezi hradními budovami a hradbami se prochází průchody z prvního nádvoří.

Pohled z cimbuří na Burghausen a řeku Salzach
Město Burghausen a řeka
Salzach na východě
Jezero Wöhrsee
Jezero Wöhrsee
na západní straně
Věž Pulverturm
Věž Pulverturm
Parkán na západní straně hradu
Parkán na západní
straně hradu

Na východě se z cimbuří hradeb nabízí pohled na město Burghausen a hraniční řeku Salzach, za kterou je už území Rakouska. Na západní straně chránilo hrad jezero Wöhrsee, které vzniklo ze slepého ramene řeky. Tady bylo opevnění doplněno věží Pulverturm a spojovací hradbou.

Historické souvislosti

V 11. a 12. století byl hrad sídlem hrabat z Burghausenu.
bavorský znakOd roku 1180 už je v držení Wittelsbachů.
Vévoda Georg der Reiche (Jiří zv. Bohatý)
Georg der Reiche
bavorský znakOd poloviny 13. století sloužil hrad jako druhé sídlo dolnobavorských vévodů vedle jejich hlavního sídla v Landshutu.
bavorský znakNejvětších přestaveb a úprav se hrad dočkal v 15. století za trojice "bohatých" vévodů. Heinrich XVI., Ludwig IX. a zvlášť Georg der Reiche (Jiří zv. Bohatý) měli zásluhu na podobě, kterou má hrad dodnes.

Po rozhodující porážce protestantů u Nördlingenu v roce 1634 byl na hradě uvězněn až do roku 1642 švédský maršál hrabě Gustav Horn.

Za napoleonských válek byly vnější severní části hradu pobořeny francouzskými oddíly maršála Neye.

Poslední vojenská posádka opustila hrad v roce 1891 a bylo plánováno zbourání hradu. Naštěstí se však na konci 19. stol. začalo s prvními opravami a rekonstrukce pokračovaly i ve století dvacátém.

Dojmy a postřehy

Ke hradu jsou dvě cesty. Jedna je ze severu z bavorské strany, kde směrem z nové městské zástavby města Burghausenu, na konci ulice Marktler Strasse před sjezdem do Starého města, je vpravo odbočka do aleje vedoucí k parkovišti u hradu.
Druhá možnost je z rakouské strany, přes řeku Salzach. Tam odtud, z rakouské vesničky Ach, je nejlepší pohled na hrad jako celek v celé jeho délce.

Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru