Genealogie,

Odkud pocházíme?

Zatím nejstarší ověřené prameny o našem rodu Richterů jsou v Moravském zemském archivu v Brně. Jedná se o zápisy v knihách narození, oddavků a úmrtí, vztahující se k malé vesničce Karlov (dříve Libinsdorf) na Českomoravské vysočině poblíž Vojnova Městce.

Tady ale stopy nekončí. V zápisech se můžeme dočíst také o předchozím, původním bydlišti nejstarších zmiňovaných osob. Tím místem byla obec v severních Čechách na Děčínsku jménem Rosendorf, dnes Růžová. Z této obce pocházel i jeden z předků žijící v Karlově - Gottfried Richter.

O Rosendorfu

Růžová (Rosendorf)

Jak je známo, tyhle pohraniční kraje Čech byly osazovány osadníky z německých zemí už za přemyslovských králů, takže zdejší komunita se během staletí rozrostla a obyvatelstvo bylo německy mluvící. Rosendorf byla poměrně velká obec, po roce 1654 měla 45 čísel, v roce 1713 už 76 domů a v roce 1833 stálo 216 domů s 1386 obyvateli.

A jak se jmenovali obyvatelé Rosendorfu? V zápisech najdeme převážně jména Guth, Fiedler, Hille, Keßler, Wurm, Zumpe, Fischer, Hegenbarth, Michel, Richter, Schubert, Baltzer, Becher, Bendel, Brehmer, Dietz, Dinnebier, Füger, Köpert, Kleinpeter, Kühnel, Mitscherling, Wagner. Mezi nejčastěji se vyskytujícími jmény rodin byla jména Schubert a Richter.

Kronika domů v Rosendorfu

Bohužel, některé rosendorfské matriky z období, kdy se Gottfried Richter narodil a v Rosendorfu žil, byly nenávratně zničeny, takže pátrání po předcích mohlo skončit ve slepé uličce.
Naštěstí se objevila vzácná písemnost, kterou je rosendorfská Kronika domů. Autor kroniky s pečlivou precizností sepsal u každého rosendorfského domu jejich počáteční majitele a řadu jejich potomků i s daty narození. A protože známe přibližný Gottfriedův věk z matriky oddavků v Karlově, když se v pozdějším působišti na Moravě podruhé oženil, a také druhý zápis o jeho věku v knize zemřelých, můžeme najít v kronice domů jediného Gottfrieda Richtera, kterému přibližně odpovídá datum narození. Vzhledem k tomu, že v daném období v žádném jiném domě, ve kterém žili Richterovi, se jiný Gottfried nenalézal, jde s největší pravděpodobnosti o tutéž osobu.

Dva zápisy z Kroniky domů jsou důležité. Prvním je odstavec ze zápisu domu č.103, ve kterém jsou vyjmenované děti majitele domu Eliase Richtera (včetně Gottfrieda) a nakonec poznámka, že Elias Richter dům prodal a odešel na Moravu. Druhým zápisem je poznámka u domu č.156, kde je psáno, že Elisabeth Winter, která je ověřeným předkem z matrik v Libinsdorfu (Karlově), odešla s Gottfriedem Richterem jako jeho manželka do Libinsdorfu. Z těchto dvou zápisů vyplývá, že na Moravu se přestěhoval už dospělý Gottfried s manželkou a také jeho otec Elias Richter.

Karlov - Libinsdorf

A teď se přesuneme zpět na Českomoravskou vysočinu do Karlova. Jméno téhle vesnice je zmiňováno už v roce 1457, kdy tady byl řádem cisterciáků kláštera ve Žďáru založen dvůr nazývaný Karlshov (Karlshof), česky Karlov (doslova Karlův dvůr). Když císař Josef II. rušil kláštery, byl v roce 1784 zrušen i tento a dvůr Karlshof osiřel.

Libinsdorf - okolo r. 1910

Karlov - rok 2013

Po pěti letech v roce 1789 byl dvůr osídlen novými osadníky. K tomu došlo zásluhou krajského hejtmana Karla z Libinu a těmi osadníky bylo dvacet německých rodin ze severočeského Rosendorfu. Mezi příchozími byla i rodina Gottfrieda Richtera. Obec byla na paměť hejtmana z Libinu pojmenována Libinsdorf. V matrikách jsou uváděny obě verze jména obce podle toho, jaký farář zrovna životní událost zapisoval. Můžeme v nich najít převážně Libinsdorf, ale také Karlov nebo Karel.

Gottfried Richter

Rodina (klikni)

Když se roku 1789 tehdy asi třicetiletý hodinář Gottfried Richter stěhoval z Rosendorfu do Karlova, byl už ženatý a měl pravděpodobně dvě dcery. V Karlově (Libinsdorfu) žil v domě č. 25 a se svojí první ženou měl celkem osm dětí, z nichž ale některé zemřely při porodu nebo už v dětském věku. Po úmrtí první manželky Elisabeth rozené Winter se po roce oženil ve svých asi šedesáti letech znovu a po čtyřech a šesti letech se mu narodily další dvě děti, které však hned zemřely. Počet jeho deseti dětí však překonal už jeho syn Franz.

Franz Richter

Franz Richter byl mistrem krejčovským a se svou manželkou Weronikou rozenou Itze žil v Libinsdorfu (Karlově) zpočátku v domě č.17 u rodičů své manželky. V roce 1830 už měl svůj nový dům č. 29. Měl celkem jedenáct dětí. Dětská úmrtnost byla velká, takže dospělosti se jich několik nedožilo. Nejmladší, jedenáctý potomek se jmenoval Ignác.

Ignác Richter

Ignác a Anna Richterovi

Ignác Richter (asi křtěný Ignaz) byl toho jména druhý, protože jeho starší bratr narozený před 14 lety se dožil jen několika dní.
Ignác byl soustružníkem dřeva. Ústně se tradují jeho pěší cesty do Vídně s trakařem naplněným svými výrobky.

V prvním manželství s Annou Kašpárkovou neměl děti. Když v roce 1887 ovdověl, ve svých 53 letech se znovu oženil s Annou Dohnalovou. Měli spolu dva syny a dvě dcery.

Starší syn Josef byl zakladatelem choceňské větve Richterů, mladší Karel založil rodinu v Mostu.

Ignác Richter zemřel v 88 letech a toto je zapsáno v knize úmrtí:

Richter Ignaz,verheiratet, Drechsler in Libinsdorf No.29., Sohn des Franz Richter,
Schmiedes aus Libinsdorf No.29., und der Veronika geborenen Itze aus Libinsdorf No.17.
(Richter Ignác, ženatý, soustružník v Libinsdorfu č. 29., syn France Richtera,
krejčího z Libinsdorfu č.29. a Veroniky, rozené Itze z Libinsdorfu č.17.)

Na pokračování se pracuje...

Odkaz na rodokmen: Rodokmen - Richter.