Aachen (Cáchy) je čtvrtmilionové město na západě Německa při hranicích s Belgií a Nizozemskem. Je to město termálních lázní, je zde Vysoká škola technická a několik průmyslových podniků.
Katedrála v Cáchách |
Jméno vzniklo postupně z latinského Aquae Grani a starogermánského Ahha (voda), protože zde vyvěraly horké prameny.
V raném středověku tu stála královská falc, kterou Karel Veliký ustanovil svojí rezidencí a kterou nechal přestavět na palác. Stavbou velké kaple položil také základ k nynější katedrále, která společně s klenotnicí dómu patří k nejhodnotnějším památkám města. Ve středověku do Cách přijížděli zvolení králové Svaté říše římské, aby se zde nechali slavnostně korunovat. Pozoruhodná je i historická radnice města na náměstí Marktplatz.
Vypadá jako hrad a byla postavená na základech starého karolinského paláce na začátku 14. století jako symbol městských svobod. Jedinou podmínkou ze strany královské bylo, aby v radnici byl zřízen velký sál pro slavnostní královské hostiny právě korunovaných králů. Údajně prvním, kdo zde měl korunovační hostinu, byl římský a také český král Karel IV.
Severní strana radnice |
Jižní strana radnice |
Původně gotická stavba byla po požáru v roce 1656 postupně přestavěna do barokní podoby a v 18. století se z ní stal městský barokní zámek.V polovině 19. století jí byla vrácena původní gotická podoba a její severní fasáda byla vyzdobena padesáti sochami říšských panovníků, erby, reliéfy a cechovními znaky.
Nad hlavním vchodem je plastika sedícího Krista, vpravo vedle něj Karel Veliký s modelem kostela sv. Marie a vlevo papež Leo III., který kostel v roce 804 světil. Na konzolích mezi okny stojí ve dvou řadách dvacet králů a císařů. Hned vedle vchodu vlevo stojí císaři Karel IV. a Maxmilián I. V horní řadě nad okny je pak dalších třicet panovníků. Na obrázku vpravo dole je druhý zprava český a římský král Václav IV., zobrazený jako lovec s kuší.Vchod do radnice |
Ježíš Kristus, papež Leo III. a Karel Veliký |
Karel IV. a Maxmilián I. |
Sochy králů |
V prvním patře radnice se nachází ohromný sál, ve kterém se konaly slavnostní korunovační hostiny. Sál zabírá téměř celé patro radnice a je rozdělen silnými pilíři, podpírajícími klenby. Na stěnách je několik fresek z poloviny 19. století, zobrazujících události ze života Karla Velikého. Stojí tady i bronzová plastika Karla Velikého z roku 1620, která původně stála na kašně na náměstí a kde je nyní její kopie.
Korunovační sál |
Karel Veliký |
Freska „Bitva u Cordoby“ |
Haus Löwenstein |
Sv. Jan Nepomucký |
Grashaus |
Kurfiřti a Rudolf I. |
Na náměstí Fischmarkt se dochoval další z gotických domů - Grashaus. Původně to byla první radnice města. Po dostavbě nové radnice r. 1349 sloužil dům jako soud a později i vězení. V sedmi výklencích na budově stojí sochy představující šest kurfiřtů a Rudolfa I. Habsburského stojícího uprostřed.
Ponttor |
Pennsoldat |
Město mělo původně dva okruhy hradeb s jedenácti mohutnými bránami. Dvě z nich se dochovaly. Brána Ponttor, která patřila k vnitřním hradbám, je z druhé poloviny 13. stol. a stojí na konci ulice Pontstrasse. Tahle brána má barbakán, což je obranný prvek, který je tvořen menší předsunutou bránou se dvěma věžemi. Druhá brána, Marschiertor, byla postavena v roce 1257, stojí na konci Franzstrasse a byla součástí vnějších hradeb na jihozápadě města.
Všechny brány byly střeženy oddíly městských vojáků a městských milicí, kterým se říkalo Pennsoldaten. Jeden bronzový Pennsoldat v uniformě sedí u brány Marschiertor.
Marschiertor z vnější strany, z boku a z městské strany |
Kolonáda Elisenbrunnen |
Pramen |
- vlastnosti |
Městské divadlo |
Kostel sv. Kříže |
St. Michael |
Městské divadlo je z roku 1825. Pro zajímavost - hudebním ředitelem v letech 1935-42 tady byl slavný, i když trochu kontroverzní, dirigent Herbert von Karajan.
Řecko-ortodoxní kostel sv. Michaela, správněji kostel archanděla Michaela a svatého Dimitrije, je v ulici Jesuitenstrasse a kostel Svatého kříže (Heilig Kreuz Kirche) je nedaleko brány Ponttor v ulici Pontstrasse.
Aachen okolo roku 1647 |
V letech 1257-1357 bylo město obehnáno druhým okruhem hradeb.
R. 1656 zachvátil celé město velký požár.
V roce 1748 v Cáchách proběhl mírový kongres k ukončení války o rakouské dědictví. Bylo potvrzeno, že Marie Terezie uhájila své země (kromě většiny území Slezska) jako právoplatná dědička habsburských držav.
V r. 1794 obsadila město francouzská revoluční vojska. Mnoho kulturních památek bylo odvezeno do Paříže. Potom se v roce 1802 Cáchy staly správním sídlem francouzského tzv. Roerdepartmentu.
Po porážce Napoleona roku 1815 připadly Cáchy rozhodnutím Vídeňského kongresu Prusku. Na kongresu panovníků tzv. Svaté aliance v Cáchách v r. 1818 potvrdili rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. svůj spolek a mimo jiné se dohodli o stažení okupačních vojsk z Francie.
Městský voják - Pennsoldat |
Mýtická příšera - Bahkauv |
Tam v Aachenu jsem si myslel, že je to nějaký stylizovaný jaguár. Ale to byla chyba. Jedná se o hroznou mýtickou příšeru z Aachenu, která se jmenovala Bahkauv. Měla tlamu s ostrými zuby a šupinatou kůži. Po nocích přepadávala opilé muže, skočila jim na záda a oni ji museli nést. Zajímavé je ale to, že když napadený prosil a ze strachu se modlil, byla příšera těžší a těžší, až to bylo nesnesitelné a muž se nemohl dostat domů. Oproti tomu ten, kdo klel, nadával a utíkal, měl břemeno lehčí. Ženy a děti Bahkauv neobtěžoval.
Informace:
Otvírací doba historické radnice:Vstupné do radnice: dospělí 2 €, dítě v doprovodu zdarma
Použité zdroje pro Aachen