Heidelberg
Na
Heidelberg |
řece Neckar blízko jejího ústí do Rýna leží starobylé univerzitní město Heidelberg. Kdysi bylo sídelním městem falckrabat, ovládajících tzv. Kurpfalz. To bylo území, zahrnující dnešní Bádensko-Württembersko, Hessensko, Rýnskou Falc, Horní Falc, Sársko a Alsasko.
Celé město má něco přes 140 000 obyvatel, ale pro turisty je zajímavá hlavně nejstarší část města - Altstadt. Toto staré město se rozkládá na levém břehu Neckaru mezi dvěma zalesněnými vrchy. Na úbočí kopce nad městem se tyčí rozlehlý zámek a tak se nám při pohledu z pravého břehu řeky nabízí krásné panorama města s typickými mostními věžemi Heidelbergu.
Starý most - Most Karla Theodora (Carl-Theodor-Brücke)
Starý most s typickými věžemi |
Na místě původního dřevěného mostu, o kterém jsou první zmínky z roku 1248 a který byl zničen povodní v roce 1784, nechal postavit kurfiřt Karl Theodor tento kamenný. 29. března 1945 odstřelili němečtí vojáci všechny Mosty v Heidelbergu včetně tohoto starého kamenného mostu. Obnoven 1946 – 1947.
Středověká mostní brána byla součástí městského opevnění a sloužila jako strážní budova a vězení (pro dlužníky). V roce 1788 byly špičaté kuželovité střechy věží nahrazeny barokními kopulemi.
Kurfiřt Karl Theodor, zakladatel mostu |
Mostní brána s věžemi |
Heidelberská opice z mostu |
Proč je na mostě opice?
Až v roce 1979 byla na mostě umístěna bronzová heidelberská opice jako připomínka staré tradice.
Na původním mostě před jeho zničením v roce 1689 stála nad druhým pilířem od Neuenheimu věž. V jejím výklenku se nacházela figurka kamenné opice vítající přicházející cizince. V pracce držela zrcadlo, ve kterém se zálibně prohlížela. Na podstavci stála následující průpovídka:
|
"Co na mě civíš?
Neviděl jsi starou opici
z Heidelbergu?
Podívej se kolem sebe,
uvidíš víc takových stejných,
jako jsem já." |
Náměstí Marktplatz
Na náměstí Marktplatz stojí jedna z dominant města, kostel sv. Ducha (Heiliggeistkirche). Původní kostel zde stál už v roce 1239. Základní kámen nynější stavby položil v roce 1398 kurfiřt Ruprecht III., pozdější král Ruprecht I. Věž dokončena až 1508. Barokní zastřešení věže je z 18. stol.
Ve středu náměstí se nalézá kašna, postavená 1703 - 1706. Na sloupu uprostřed kašny stojí socha Hérakla.
Náměstí Marktplatz v Heidelbergu |
Kostel sv. Ducha - Heiliggeistkirche |
Marktplatz s radnicí a kašnou |
Héraklés na sloupu kašny |
Hlavní ulice - Hauptstrasse
Rovnoběžně s řekou Neckar vede hlavní ulice Starého města - Hauptstrasse. Na jejím východním konci při vjezdu do města stojí
Karlstor. Tato brána byla vystavěna ve stylu římských triumfálních oblouků v letech 1775 – 1781.
Karlstor |
Jdeme-li po Hauptstrasse od Karlovy brány, na náměstí Karlsplatz uvidíme po pravé straně
Palais Boisserée. Je to původně barokní stavba, později renovovaná do klasicistního stylu, která sloužila jako kancelář a obydlí presidenta vrchní komory. V letech 1810 až 1819 zde vystavovali svoje umělecké sbírky sběratelé umění bratři Boisserée, po kterých má jméno. Nalevo stojí
Velkovévodský palác (Großherzogliches Palais), ve kterém dnes sídlí Akademie věd.
Na náměstí Marktplatz v úrovni kostela Heiliggeistkirche je
dům U rytíře sv. Jiřího. Nechal ho postavit hugenotský obchodník Charles Bélier r. 1592. V letech 1693 – 1703 sloužil jako radnice. S výjimkou těchto let slouží od třicetileté války jako hotel.
Následuje Univerzitní náměstí, na kterém stojí
Stará univerzita (Alte Universität). Založil ji r. 1386 falckrabě Ruprecht I. a je tak třetí univerzitou ve Svaté říši římské po Praze a Vídni.
Palais Boisserée |
Velkovévodský palác Großherzogliches Palais |
Dům U rytíře sv. Jiřího |
Stará univerzita |
Univerzitní knihovna |
Jezuitský kostel |
Dům U obra Haus zum Riesen |
Hlavní ulice Hauptstrasse |
Hned vedle Univerzitního náměstí se nachází kromě Nové univerzity také
univerzitní knihovna a kousek vedle
Jezuitský kostel. Skoro na konci Hauptstrasse stojí
dům U obra (Haus zum Riesen) s typickým průčelím, ve kterém kdysi býval hostinec, pivovar a také lihovar.
Pozůstatky městského opevnění
Přímo na nábřeží stojí velká kamená stavba -
Heuscheuer. Stavba byla původně součástí městského obranného systému. Do roku 1824 sloužila jako seník pro koňské stáje. Od r. 1963 je v ní přednáškový sál university v Heidelbergu. Další původně obranná stavba je
Marstall. Tvořily ji věže a 135 m dlouhá zeď podél nábřeží Neckaru. Postavena asi 1510. Sloužila jako zbrojnice pro válečné případy. Jméno Marstall zůstalo po dříve vedle stojících stájích. Dnes je v těchto prostorách univerzitní menza. A ještě jeden pozůstatek středověkého opevnění stojí ve dvoře Nové univerzity. Je to
Hexenturm - věž čarodějnic.
Heuscheuer - seník |
Marstall - pohled z pravého břehu |
Marstall |
Hexenturm |
Heidelberské uličky
Steingasse |
Kavárna La Bohéme |
Náměstí Kornplatz |
Jedna z mnoha |
Historické souvislosti
Římský král Ruprecht I. |
Fridrich Falcký jako český král |
Obléhání Heidelbergu Tillym |
První zmínka o Heidelbergu je z r. 1196. Od počátku 13. století jsou pány Rýnské Falce a tedy i Heidelbergu Wittelsbachové.
Volba falckraběte Ruprechta III. za německého krále (Ruprecht I.) přispěla k dalšímu rozvoji Heidelbergu jako sídelního města.
Od roku 1610 byl vladařem Heidelbergu kurfiřt Fridrich V., nám známý jako český král Fridrich Falcký („Zimní král“).
V 30leté válce v roce 1622 dobyl město císařský vojevůdce Tilly.
Ve válkách o falcké dědictví, když zemřel poslední falcký kurfiřt Karel II. (vnuk Fridricha Falckého), poničila v letech 1689 a 1693 Heidelberg vojska francouzského krále Ludvíka XIV.
V roce 1803 byl Heidelberg připojen k Bádensku.
Co je také ukryto v Heidelbergu?
|
Znáte tenhle obrázek? Vladař sedící na trůně je český král a moravský markrabě (později i polský král) Václav II. Takto je zobrazen v tzv. Codexu Manesse. Je to rukopis s poezií ze středověku. Rukopis obsahuje 426 pergamenových archů se 139 obrázky a je uložen v archivu univerzitní knihovny v Heidelbergu.
|
Dojmy a postřehy
Město cyklistů, lodiček, lodí a pikniků na travnatých plážích.
Heidelberské loďstvo |
Idyla na trávě |
Tak to byl první dojem po výlezu z podzemního parkoviště. Mimochodem, těch podzemních parkovišť a parkovacích domů na relativně malém území Altstadtu je asi 16. Takže žádné motání se mezi zaparkovanými auty v ulicích. Přijedete - a šup do díry, ať nepřekážíš lidem.
Opět se projevil zajímavý úkaz. Kam přijedu, abych obdivoval kulturní krásy, tam mi škodolibě nastavějí lešení. Tentokrát to byl heidelberský most.