Jedním z významných měst v historii regionu Spiš je město Levoča, které je zapsané od roku 2009 v Seznamu světového dědictví UNESCO. Jeho historické centrum ohraničené zachovalými hradbami nabízí mnoho cenných památek.
Náměstí Mistra Pavla |
Uprostřed města se rozkládá velmi rozlehlé náměstí Majstra Pavla, jehož obvod tvoří mnoho zachovalých renesančních měšťanských domů.
Erb města |
Přímo v prostoru náměstí stojí několik významných objektů. Na jižním konci je to klasicistní evangelický kostel ve tvaru kříže s velkou kopulí, o něco výš stojí výstavná radnice a nad ní kostel sv. Jakuba.
Nad kostelem sv. Jakuba najdeme dnešní Městský úřad, nad jehož vchodem je umístěn městský erb vzniklý v roce 1550 a potvrzený erbovní listinou krále Ferdinanda I.
Radniční věž |
Levočská radnice |
Levočská radnice |
Malby občanských ctnosti |
Kovová klec před radnicí je pranýř ze 16. století nazývaný klec hanby. Do klece byly zavřeny na 24 hodin ženy přistižené po setmění bez doprovodu muže.
O tom, že měšťané Levoče byli úspěšní a bohatí, svědčí okázalé renesanční domy na náměstí Majstra Pavla. Většinou pocházejí ze 14. a 15. století, když nahrazovaly požáry zničené domy gotické.
Thurzův dům |
Asi nejvíc pozornosti přitahuje Thurzův dům, který vlastnila rodina významného magnátského rodu Thurzů. Dům vznikl spojením dvou gotických domů v 16. století. Má renesanční atiku a pseudorenesanční sgrafita z roku 1904 znázorňující erby Thurzů a Čáků.
Dům Mistra Pavla |
Hainův dům - muzeum |
O něco níž, na stejné straně náměstí stojí dům Mistra Pavla s expozicí Spišského muzea věnované mistru levočského oltáře.
Na protější straně náměstí je další z objektů Spišského muzea - tzv. Hainův dům, ve kterém bývalo Evangelické lyceum a dnes je tady výstavní síň.
Krupkův dům |
Historicky hodnotných domů je mnoho, ale výzdobou zaujme dům bohatého obchodníka s rudou - Krupkův dům. Kromě tří svatých - sv. Sebastiána, sv. Anny a sv. Kryštofa jsou na něm malby ze 16. století, které vytvářejí iluzi plastických kazet.
Župní dům |
Jako sídlo Spišské župy, kterým bylo město od 16. století, potřebovala Levoča důstojnou budovu této instituce. Stala se jím klasicistní budova dostavěná v roce 1826 a nazývaná Velký župní dům. Klasické antické prvky nám připomínají dórské sloupy před vchodem a reliéfy řeckých a římských filosofů nad okny. Nová budova nahradila vedle stojící Malý župní dům.
V parku horní části náměstí stojí socha Ludovíta Štůra, zakladatele slovenského spisovného jazyka, básníka a politika. Před I. světovou válkou tady stála socha honvéda. Další plastiku na náměstí najdeme na sloupu kašny vedle levočské radnice. Je to socha Charitas znázorňující dobročinnost.
Socha Ludovíta Štúra | Kašna se sochou Charitas |
Deska J. A. Komenského |
Připomínkou na Jana Amose Komenského je pamětní deska umístěná pod podloubím na zdi radnice. Komenský navštívil Levoču v roce 1654 a jeho dílo Orbis Pictus bylo vytisknuto ve čtyřech jazycích ve zdejší významné tiskárně v roce 1685.
Severní portál sv. Jakuba |
Bazilika svatého Jakuba |
Věž kostela |
Východní část s jižním portálem |
Zobrazení oltáře Mistra Pavla |
Interiér kostela nabízí bohaté vybavení a mnoho gotických i renesančních oltářů, mezi nimiž vyniká hlavní oltář Majstra Pavla. Tento pozdněgotický oltář, celý vyřezaný z lipového dřeva, je se svou výškou přes 18 a půl metrů údajně nejvyšší oltář na světě.
Starý kostel minoritů |
Košická brána |
Na opačné straně města u Košické brány stojí kostel sv. Ducha, původně postavený na počátku 15. století. Ten však v 18. století úplně vyhořel a nový, barokní byl dostavěný v roce 1755. Kostel i s klášterním komplexem patří dnes minoritům a je také jako nový kostel minoritů označován.
Levoča - pohled od baziliky Panny Marie |
Dřevěná řeckokatolická kaple |
V roce 1995 navštívil kostel papež Jan Pavel II. a sešlo se zde okolo 650.000 poutníků.
Dřevěná stavba vedle kostela je řeckokatolická kaple Neposkvrněného početí z roku 1842.
Jižní portál |
Jan Nepomucký | ||
Bazilika Navštívení Panny Marie |
Hlavní oltář | Okna a rozeta | Oltář boční lodě |
Gotická soška Panny Marie umístěná na hlavním oltáři pochází pravděpodobně z první poloviny 14. století. K historii sošky patří i to, že byla dvakrát okradena. V r. 1879 vykradli kostel zloději a vzali cennosti patřící téhle sošce. Podruhé, v roce 1934 byla okradena o zlatou korunku darovanou košickými měšťany.
Levočské hradby s baštou |
Menhardská brána |
Branka v parkánové zdi |
Parkán |
Polská brána |
Košická brána |
Na severovýchodě města stojí Košická brána s věží. Tato brána se původně jmenovala Vyšná a byla vybavena barbakánem a padacím mostem. O něco níže pak stojí Menhardská brána.
Další dochovalou bránou je Polská brána, která ale nebyla vstupem do města. Byla nazývána také jako Brána pod jednou věží nebo Klášterská věž. Její věž je přistavěná ke zdi Starého kostela minoritů a byla součástí vnitřní hradby.
Ve 12. století existovaly na území dnešní Levoče tři osady. Po vpádu Tatarů v roce 1441 byli na zpustošené území pozváni uherským králem Belou IV. němečtí kolonisté ze Saska, kteří se zde usídlili.
První písemná zmínka o Levoči je v listině Bely IV. z roku 1249. V další listině krále Štěpána V. z roku 1271 je pak Levoča označena jako centrum Společenství spišských Sasů, ze kterého později vznikla Provincie 24 spišských měst, ve které ale Levoča nebyla.
Levoča se stala svobodným královským městem s mnoha městskými právy - samospráva, soud, obchodování, těžba rudy, používání lesů. Na konci 13. století bylo už město opevněné kamennými hradbami.
Král Karel Robert z Anjou v roce 1321 udělil Levoči významné právo skladu. Procházející kupci tak museli zůstávat několik dnů ve městě a prodávat svoje zboží za výhodnou cenu levočským kupcům.
Od 15. století měl na rozvoj Levoči vliv bohatý rod Thurzů, obchodníků s mědí a podnikatelů, kteří také vlastnili domy ve městě.
V roce 1844, když byl z bratislavského lycea odvolán Ludovít Štúr, odešli jeho studenti studovat na evangelické lyceum do Levoče. Při tom vznikla píseň „Nad Tatrou sa blýska“ na slova básníka Janka Matúšky, tehdy také studenta bratislavského lycea.
Levoča byla až do roku 1923 sídlem Spišské župy, poté okresním městem.
Moc mě mrzí, že jsem neviděl oltář Mistra Pavla na vlastní oči. Je to ale moje hloupost. Kostel sv. Jakuba byl pod lešením, dveře zamčené. Nějak jsem přehlídnul, že vstup je s průvodcem v určité hodiny, tak jsem špatně usoudil, že je prostě zavřeno. Tak snad příště.
Hodiny vstupů do chrámu sv. Jakuba a cena vstupu je na stránce www.chramsvjakuba.sk.
Použité zdroje pro Levoča