Cestování - města

Německo, Porýní-Falc

Trier (Trevír)

Trevír - Porta Nigra

Trier (Trevír) je považován za nejstarší město na území Německa. Leží v Porýní-Falci na břehu řeky Mosely a má asi 104 000 obyvatel. Je sídlem univerzity i dalších vysokých škol.
Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou středověké chrámy sv. Petra a Panny Marie a také mnoho památek, které se dochovaly z římských dob.
Trevír byl sídlem arcibiskupa, který byl jedním z kurfiřtů - volitelů římského krále. Středověkým mocenským symbolem Trevíru je tak místo arcibiskupského stolce - trevírská katedrála sv. Petra.

Legenda?

Stáří Trevíru je asi legenda. Odvozuje se ze spisu Gesta Treverorum, což je sbírka událostí, legend a záznamů z roku 1105. Tam se píše: "Ante Romam Treveris stetit annis mille trecentis" - "Před Římem stál Trevír 1300 let". To prý Trebeta, syn legendárního asyrského krále, uprchnul se svými stoupenci do Evropy před svou macechou královnou Semiramis. Na řece Mosele pak založil město, na jehož základech postavili později Římané v roce 16 př.n.l. město Augusta Treverorum.

Porta Nigra

Výchozím bodem prohlídky města je většinou náměstí Porta-Nigra-Platz. Tam na konci ulice Simeonstrasse stojí mohutná, Římany okolo roku 180 n.l. postavená brána Porta Nigra. Je to vlastně dvoupatrová budova s mnoha vnitřními prostorami. Brána byla vystavěna z velkých pískovcových kvádrů, z nichž největší váží asi šest tun. Pískovec byl původně světlý, ale postupem času ztmavnul. Proto je to Černá brána.

Porta Nigra
(Černá brána)

Věž brány

Vnitřek brány

Kostel sv. Simeona
na Porta Nigra

Kolem roku 1028 v ní žil řecký mnich Simeon. Po smrti zde byl pohřben a svatořečen. Z toho důvodu nechal arcibiskup Poppo von Babenberg na bránu přistavět dva kostely, které nechal odstranit až Napoleon. Brána tak zůstala dodneška v původní římské podobě.

Ulice Simeonstrasse a náměstí Marktplatz

V ulici

Dům Tří králů
(Dreikönigenhaus)

Rotes haus
(Červený dům)

Simeonstrasse stojí Dreikönigenhaus (dům Tří králů). Je to raněgotický dům, postavený jako obytná věž okolo r. 1230. Název získal podle maleb na fasádě. Vlastník domu se chránil v nejistých dobách tím, že dveře do domu měl několik metrů nad zemí a dřevěné schody mohl kdykoliv vytáhnout nahoru. Dům byl v 19. stol. upraven a má teď vchod v přízemí.

Náměstí Marktplatz je plné krásných historických domů. Tři hrázděné domy na kraji náměstí jsou pro Trevír vzácností, protože takhle se tady obvykle nestavělo. Bílý dům s cimbuřím se nazývá Steipe a býval reprezentativním místem pro městskou radu. Vedle stojí Rotes Haus (Červený dům), jehož latinský nápis na fasádě "ANTE ROMAM TREVIRIS STETIT ANNIS MILLE TRECENTIS" připomíná, že Trevír je o 1300 let starší než Řím. Na náměstí stojí 3 m vysoký kříž Marktkreuz, který tady nechal umístit arcibiskup Heinrich I. v r. 958.

Simeonstrasse a
Porta Nigra

Hrázděné domy

Kříž Marktkreuz a
vzadu dům „Steipe“

Červený dům a
dům „Steipe“

Náměstí Marktplatz a
kostel sv. Gangolfa

Věž sv. Gangolfa

Interiér sv. Gangolfa

Petrova kašna

Za řadou domů na náměstí je schovaný kostel sv. Gangolfa, který má zajímavý hlavně pozdněgoticky vymalovaný interiér. Petrova kašna na náměstí je renesanční z r. 1595. Nahoře stojí socha sv. Petra, patrona města i trevírského dómu. Pod ním jsou čtyři ctnosti dobré správy města: spravedlnost, síla, umírněnost a moudrost. Na východní straně náměstí se krátkou ulicí dostaneme k pýše města - trevírskému dómu sv. Petra.

Katedrála sv. Petra a chrám Panny Marie

Trevírský dóm je nejstarším kostelem v Německu. Zdejší místo bylo sídlem biskupů a později arcibiskupů už asi od roku 250 n. l., ale první velká bazilika byla vystavěna kolem roku 326. Dnešní stavba je převážně románská, ale s bohatým barokním interiérem. Chrám je spojen s vedle stojícím gotickým kostelem Panny Marie.

Katedrála sv. Petra

Průčelí Liebfrauenkirche

Kostel Panny Marie
(Liebfrauenkirche)

Kostel Panny Marie (Liebfrauenkirche) stojí bezprostředně vedle dómu sv. Petra. Je to nejstarší gotický chrám v Německu, postavený v polovině 13. století. V ramenech křížení se nacházejí kaple a apsida a nad křížením se zvedá čtyřboká věž.

Bazilika


Konstantinova bazilika - dnes evangelický kostel

Stavba s největším vnitřním prostorem, která se dochovala z římské doby, je Konstantinova bazilika postavená okolo r. 310. Byla trůnním sálem císaře římské říše Konstantina. Vnitřní prostor je 67 m dlouhý, 27 m široký a 33 m vysoký. Za římských časů byla vyložena mramorem, mozaikami a vyzdobena sochami a podlaha byla vyhřívaná. To všechno bylo ale Franky zničeno v 5. století.
Ve středověku sloužila stavba jako arcibiskupovo sídlo a byla také upravena na pevnost přistavěním věží a cimbuří (je to vidět na rytině z r. 1548). Dnes slouží bazilika jako protestanský kostel.

Kurfiřtský palác

Krásný rokokový palác je postavený těsně vedle baziliky. R. 1615 nechal postavit kurfiřt Lothar von Metternich dnešní severní a východní křídlo. Jižní křídlo, které můžeme obdivovat z palácové zahrady, nechal vystavět arcibiskup Johann Philipp von Walderdorff r. 1756.


Kurfiřtský palác (Kurfürstliches Palais)

K paláci patří nádherný umělecky vytvořený park s rokokovými sochami a jezírkem. Sochy vytvořil Ferdinand Tietz, který byl žákem slavného pražského sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Římské „Císařské lázně“

Lázně byly vystavěny pravděpodobně okolo roku 300 n. l. jako reprezentativní stavba císaře. Tehdy vládl Constantius Chlorus a po něm jeho syn Konstantin a v Trevíru měli svoji rezidenci. Císař Valentinianus nechal okolo roku 360 z objektu udělat kasárna pro 800 až 1000 vojáků osobní gardy.


Císařské lázně (Kaiserthermen)

Bývalé lázně se ve středověku staly, tak jako jiné římské stavby ve městě, zdrojem levného stavebního kamene.

Historické souvislosti

V roce 16 př. n. l. zakládají Římané město Augusta Treverorum.

Okolo roku 175 n. l. je postavena severní brána, dnešní Porta Nigra a hned poté okolo r. 180 jsou dostavěny 6,4 km dlouhé hradby se 47 věžemi.

V roce 275 zničili město Frankové a Alamani. Římský císař Constantius Chlorus, otec pozdějšího císaře Konstantina Velikého, nechal Trevír znovu vystavět. R. 293 se Trevír stal císařskou rezidencí v západní části Římské říše. Ve 4. stol. byla doba největšího rozkvětu. Trevír měl až 60 000 obyvatel.

Znak kurfiřství
z roku 1605

Na konci 5. stol. je Trevír po mnoha bojích definitivně franský. Za Karla Velikého okolo roku 800 bylo v Trevíru zřízeno biskupství.

V roce 882 zničili Trevír Normani.

V roce 902 byla královská práva tržní a mincovní přenesena na trevírské arcibiskupy. Tak začal vzestup Trevíru jako centra arcibiskupské moci. Arcibiskupové se stali říšskými knížaty a ve 13. stol. již patřili mezi sedm kurfiřtů - volitelů římského krále.

V první polovině 12. stol. bylo město obehnáno novými hradbami.

1307-1354 byl trevírským arcibiskupem Balduin Lucemburský. On podporoval svého bratra císaře Jindřicha VII. na římském trůnu, pomáhal svému synovci českému králi Janu Lucemburskému a všemožně podporoval i jeho syna římského a českého krále Karla IV.

Sedm kurfiřtů volí Jindřicha VII. za krále

Sedm kurfiřtů volí Jindřicha VII. králem.
3. zleva je trevírský arcibiskup
Balduin Lucemburský.
Miniatura z kroniky Jindřicha VII.
(Balduineum)

Znak města
z roku 1605

Trier okolo roku 1548
rytina od M. Meriana

1673-75 byl Trevír obsazen francouzským vojskem. Mnoho světských i církevních staveb bylo zničeno. V roce 1684 opětné obsazení Francouzi a zboření opevnění.

Okolo roku 1700 po všech těch válkách, obléháních a v hospodářském úpadku zbylo v Trevíru jen asi 2700 obyvatel.

Po francouzské revoluci v letech 1794-1814 byl Trevír francouzský. Stal se hlavním městem oblasti Département de la Sarre.

Po Napoleonově pádu obsadili Trevír v roce 1814 Prusové, od té doby je definitivně německý.

Ještě na doplnění:
V Trevíru se narodil 5. května 1818 filosof s kontroverzními společenskými teoriemi s nedobrými závěry Karl Heinrich Marx, pro nás známý jako zakladatel marxismu Karel Marx.
V letech 2002 až 2008 byl arcibiskupem trevírským Reinhard Marx, ale je to jen shoda jmen.

Dojmy a postřehy

Zvonkohra
na náměstí

Sv. patron

Dům s balkóny

Prohlídka města a památek nejčastěji začíná u brány Porta Nigra a pokračuje po Simeonstrasse na náměstí Hauptmarkt. Tam je k vidění spousta krásně upravených historických domů s barokními štíty, gotickým cimbuřím nebo hrázděných. Na některých jsou i domovní znamení nebo sošky ochraňujících svatých patronů. Potom následuje odbočení z náměstí k trevírskému dómu sv. Petra a kostelu Liebfrauenkirche. Nedaleko od nich je Konstantinova bazilika s kurfiřtským palácem a parkem. Za parkem jsou pak zbytky císařských lázní.

V Trevíru by se toho dalo vidět mnohem víc, např. Římský most, Frankenturm (Franská věž), Balduinova kašna, Rýnské zemské muzeum a další. Jenže některé okolnosti už nedovolily tohle vidět. Především ta moje jediná drahá „okolnost“, která mě doprovází, už byla v tomhle posledním městě naší cesty tak uchozená a unavená, že jsem to musel vzdát. Tak někdy příště.

Informace:

Porta Nigra
Otevřeno denně od 9:00,
duben-září do 18:00, říjen a březen do 17:00, listopad-únor do 16:00.

vstupné dospělí: 2,10 €
mládež do 18 let: 1 €

Bazilika
Otevřeno duben-říjen všední dny: 10-18, So a Ne: 12-18,
listopad-březen všední dny: 11-12 a 15-16, So a Ne: 12-13, pondělí zavřeno.
Vstup volný.

Císařské lázně
Otevřeno denně od 9:00,
duben-září do 18:00, říjen a březen do 17:00, listopad-únor do 16:00.

vstupné dospělí: 2,10 €
mládež do 18 let: 1 €

Použité zdroje pro Trier