Oblíbená místa

Choceň

Tak tohle je moje rodné město. Píšu rodné, i když většina choceňáků má v rodném listě Vysoké Mýto, kde je porodnice, ale to se nepočítá. Nebudu líčit historii města ani popisovat to, co se dá přečíst z fundovanějších zdrojů, třeba z Wikipedie nebo ze stránek Město Choceň. Je to Choceň mým pohledem.

Choceň leží ve východních Čechách, v trojúhelníku tří přibližně stejně velkých měst společně s Vysokým Mýtem a Litomyšlí. Litomyšl je známější díky Bedřichu Smetanovi a Vysoké Mýto má výstavnější náměstí díky svému historickému statusu královského města. Ale Choceň, to je městská oáza uprostřed přírody. Přímo z města můžete vstoupit do přírodní rezervace, do rozlehlých okolních lesů, nebo můžete vyplout na kánoi po Tiché Orlici a kochat se okolní přírodou v zátočinách téhle řeky.

Náměstí

Historickým centrem města je obdélníkové Tyršovo náměstí s novorenesanční radnicí z roku 1880. Ta byla postavena na místě staré barokní radnice.

Radnice na choceňském Tyršově náměstí

Radnice 1867 (obraz - Vincenc Tomek)

Náměstí 1867 (obraz - Vincenc Tomek)

Náměstí 2005, vzadu zvonice

Jungmannova ulice, vlevo Sokolovna

Morový sloup

Věž radnice

Uprostřed náměstí stojí 24 m vysoký barokní mariánský morový sloup, který zde byl postaven v roce 1760 místo dřevěné sochy sv. Floriána. Na vrcholu je umístěna socha Panny Marie a ve spodní části pak sochy tří svatých - Václava, Ludmily a Floriána.

Naproti radnici na rohu Jungmannovy ulice stojí bývalý Panský dům, později upravený a přejmenovaný na Sokolovnu. Staré jméno se ale neztratilo, dnes je uvnitř restaurace Panský dům.

Zámek a zámecký park

Zámek na staré pohlednici

Na levém břehu Tiché Orlice stojí zámek. Původně to byla jen malá renesanční stavba, kterou nechal postavit Zikmund ze Šelmberka v letech 1562-74 jako panský dům v místě, kde snad dřív stávala tvrz. V roce 1709 ho koupil rod Kinských. Dnešní klasicistní podobu dostal zámek po požáru v roce 1829. Kinští také nechali přistavět v roce 1849 pseudogotickou kapli v průčelí zámku.

V současnosti je v zámku umístěno Orlické muzeum, základní umělecká škola a prodejna knih Zámecké knihkupectví.

Choceňský zámek

Zámecký park v anglickém stylu			Bývalá hospodářská budova zámku

K zámku přiléhá rozlehlý park v anglickém stylu. V parku můžeme vidět i zvláštní cizokrajné stromy. Naproti zámku stojí bývalá hospodářská budova zámku a bývalého zámeckého pivovaru. Dnes patří správě Lesů ČR.

Kostel a zvonice

Vycházíme-li z Tyršova náměstí do ulice Záměstí, stojí po levé straně skupina barokních staveb. První je zvonice se čtvercovým půdorysem a barokní bání z let 1702-03 a za ní původně městský špitál z roku 1750. To je ten červenožlutý dům. Hned vedle zvonice stojí kostel sv. Františka Serafinského a ve farní zahradě fara z roku 1731.

Farní kostel sv. Františka Serafinského je v barokním slohu a byl postavený v letech 1729-33 na místě původního dřevěného kostela. Je jednolodní, má příčnou loď a malou věž nad křížením. Na štítu východního průčelí jsou po stranách umístěny sochy sv. Petra, sv. Pavla a uprostřed socha Krista.

Strop nad křížením hlavní lodi s příčnou tvoří kupole, která ale navenek nevystupuje. Rokokový oltář je z roku 1734 a jeho součástí je obraz sv. Františka. Rokoková je také kazatelna. Po stranách lodi i v křížení stojí další oltáře.

Západní průčelí a vchod s datem 1733		Vstup do farní zahrady a barokní fara

Svatý Václav

V historii si choceňští asi potrpěli na sv. Václava. Nejen že je zobrazen ve znaku města a jeho socha je součástí mariánského sloupu, ale další socha stojí i ve výklenku farní zahrady.
Okolo sochy svatého Václava jsem chodil devět let do školy. Jako kluk jsem toho bojovníka ve zbroji obdivoval. Socha tady byla umístěna v roce 1929 k tisícímu výročí jeho zavraždění.

Železnice

Z choceňského nádraží, nedávno zmodernizovaného, jezdí vlaky do čtyř směrů. Na Prahu, na Českou Třebovou, na Týniště nad Orlicí a na Litomyšl. Železniční trať je zde od roku 1845, kdy byla zprovozněna tzv. Severní státní dráha spojující Prahu s Olomoucí. Při stavbě musel být ve skále proražen 248 m dlouhý tunel. Co mě vždycky fascinovalo, byl průlom pro trať ve skále, který vznikl na místě bývalého tunelu. Pro mě je to takový malý choceňský Korint. No schválně, porovnejte. Silniční most nad tratí byl stavěn na pevné zemi nad tunelem v letech 1947 - 1950. Teprve potom byla skála i s tunelem odstraněna.

Novorenesanční budova nádraží byla postavena na místě staré po roce 1875, kdy byla dokončena trať do Meziměstí. Celé nádraží včetně nástupišť bylo modernizováno v roce 2005.

Řeka

Tichá Orlice dělí město na dvě části. Na jejím pravém břehu leží stará historická část s náměstím, kostelem a farou, na levém původně předměstí Choceněk, které bylo samostatnou vsí až do 16. století.

Po výstavbě říčního náhonu k pozdější Robitschově továrně se vytvořil mezi původním korytem řeky a náhonem umělý ostrov, na kterém leží podstatná část města.

Při procházkách kolem řeky můžeme na nábřeží náhonu zahlédnout i vodníka.
V zimě je říční náhon plný labutí. A vodník dostane teplé oblečení.

Tok řeky městem, ale taky kousek před a za Chocní, kde se vyskytují pěkná říční zákoutí, si můžeme proplout tady.

Choceň vánoční

Vánoce roku 2008

Tak jako většina měst, se taky Choceň o Vánocích slavnostně vyzdobí a po setmění se na náměstí rozsvítí ozdobený vánoční strom. Tohle je na konci roku 2008.

Školy

ZŠ Mistra Choceňského

Průčelí základní školy

Busta T. G. Masaryka

Nejvýstavnější a do roku 1988 největší školní budovou ve městě je Základní škola Mistra Choceňského. Budova školy je novorenesanční a byla postavena v roce 1897.

V roce 1988 byla postavena nová, větší škola na druhém konci města.

Kubíčkova vila

Obchodní akademie

Byly doby, kdy budova školy nestačila počtu dětí a tak jako škola sloužily i jiné budovy. Třeba Kubíčkova vila, kde jsem začínal jako prvňáček i já.

Významnou střední odbornou školou v Chocni je Obchodní akademie zvaná "Akáda". Budova školy je od architekta Č. Mužíka a slouží svému účelu od roku 1933.

Peliny

Tam, kde řeka Tichá Orlice vytváří velký oblouk dřív než dosáhne města, se rozkládá nádherný přírodní kout, vyhlášený už v roce 1948 přírodním parkem. Je to přírodní park Peliny.

Peliny na staré pohlednici

Na pravém břehu řeky se tyčí mnoho skalních útvarů rozličných tvarů. Jsou to opukové skály, vytvářející jednotlivé bloky, nazývané komíny. Na území parku se vyskytují vzácné rostliny i nějací živočichové. Krása Pelin ale spočívá především v jejich klidné až zadumané atmosféře v kteroukoliv roční dobu. Smíšený porost vytváří hlavně na podzim nádhernou škálu barev.

Tvary skalních útvarů mohou každému pozorovateli připomínat něco jiného. Já tam vidím třeba i velblouda.

Nahoře nad skalami bývala kdysi ve středověku tvrz nazývaná Vranov. A tajná úniková chodba z té tvrze prý ústila mezi těmito skalami. Konci té chodby se říkalo Koňská díra. Jedna ze skalních puklin, kterou jsme považovali za onu Koňskou díru, byla oblíbeným místem našich klukovských let.

Hlasy Chocně

I když člověk už delší dobu v Chocni nežije, přesto se mu při vzpomínce vybaví obrazy a zvuky zachycené před mnoha lety.

Tak to je jeden z těch hlasů našeho města. Tenhle nádražní hlas nebyl jediný. Typické bylo také mezi skalami železničního průlomu se rozléhající:
"Dobrááá, dobrááá, na pátou..." a buch - rozléhaly se rány narážejících nárazníků a rachot popojíždějících souprav při posunování.
Za tichých nocí pak byla slyšet až u nás na Záměstí typická zvuková výstraha na železničním přejezdu za Pelinami. Ktrrrr, ktrrrr, ktrrrr - ozývalo se. A potom už jen vzdálený hukot projíždějícího vlaku.

Každou neděli po ránu se rozezvučely na zvonici dva velké zvony. Každý byl v jiné tónině, takže se střídavě doplňovaly, pak se sešly v jednom rytmu, pak zase rozešly a tak stále na střídačku. A protože náš dům stál jen několik desítek metrů od zvonice, tenhle zvonový duet byl krásnou kulisou každého nedělního rána.

Choceňská náměstí

Choceňská náměstí - to zní trochu nadneseně. Choceň má jedno „hlavní náměstí“ a tím je výše popsané historické Tyršovo. Názvem náměstí Svobody se dnes pyšní i jedno místo v novější části Chocně na křižovatce ulic Kollárova, Polská a Ruská.

Bývalé Havlíčkovo náměstí

Karel Havlíček Borovský

Náměstí Svobody

Existovalo ještě jedno místo označené jako náměstí. Byl to malý plácek v Pernerově ulici na Choceňku poblíž Kubíčkovy vily, který nesl název Havlíčkovo náměstí. Uprostřed na travnaté oplocené ploše stála od roku 1907 socha Karla Havlíčka Borovského, kterou vytvořil v Chocni žijící sochař Josef Reil. Dnes je plastika umístěná v parčíku Na Lhotách v ulici Milana Rastislava Štefánika.

Ještě o Chocni:

• Choceň po řece
• Choceň stará a nová

Pokračování někdy příště...