Doslova uprostřed lesů v údolí řeky Gurk, ve stejnojmenné obci v rakouských Korutanech, stojí významná katedrála, která byla místem pro biskupský stolec církevních vladařů - biskupů z Gurku. Je to katedrála Nanebevzetí Panny Marie.
Katedrála v Gurku |
Katedrála byla postavena tak jako jiné kostely té doby v pozdněrománském slohu jako pilířová bazilika. Románský vzhled jí zůstal dodnes, pouze její dvě hranaté, 60 metrů vysoké věže mají barokní báně z roku 1678. Ciferník a erby na severní věži byly domalovány po požáru v roce 1808.
Průčelí s věžemi a portálem s gotickou výplní |
V románském oblouku hlavního portálu je gotická výplň s dveřmi a dvěma okny, která uzavírá předsálí katedrály. Původně to byl otevřený vestibul, ale oblouk byl zazděný v roce 1338. Uvnitř nad vestibulem se nalézá biskupská kaple, jejíž dvě úzká románská okna a kulaté okno nad nimi vidíme nad hlavním portálem.
Příčná loď |
Výzdoba střední apsidy |
Lev a bazilišek |
Jižní strana |
Příčná loď nepřesahuje boční lodě. Na její východní stěnu přiléhá střední velká a dvě menší postranní apsidy. Nad obloukem okna střední apsidy je symbolický reliéf boje dobra se zlem - lev bojující s baziliškem. Horní část apsidy je ozdobená vlisy ve tvaru slepých arkád a nad nimi jemným šachovnicovým vzorkem. Podobně je ozdobená i jižní fasáda boční lodě.
Jižní portál |
Stavitelův zápis? |
Jižní boční loď má svůj malý portál, jehož vznik se datuje okolo roku 1150. V jeho tympanonu je reliéf Krista s knihou a po obvodu vytesaným Kristovým výrokem.
Vpravo od vchodu je v kamenné zdi vytesán nápis. Je možné, že se tady zvěčnil stavitel jménem Wido.
Hlavní loď |
Hlavní varhany | ||
Strop hlavní lodi s freskami | |||
Pieta před chórem |
Jednou ze vzácných památek je křížový oltář s pietou, který vytvořil rakouský sochař Georg Raphael Donner v roce 1740, stojící před zvýšeným chórem. Sousoší piety je odlité z olova. Monumentální barokní, zlatem zářící hlavní oltář, který vytvořil v roce 1632 saský sochař Michael Hönel, vyplňuje svojí výškou šestnácti metrů celou střední apsidu. Kromě množství andělů obsahuje 72 dalších postav. Jen málokde je k vidění mohutnější oltář než je tenhle v Gurku.
Chór katedrály |
Hlavní oltář |
Detail |
Dvanáct apoštolů |
Dole čtyři evangelisté, nad nimi čtyři svatí otcové, za nimi císař Jindřich II. a hrabě Vilém z Gurku, manžel hraběnky Hemmy, a nahoře další svatí. Uprostřed nad schránkou s výjevem ukřižování a pietou se nachází dvanáct apoštolů.
Chórové varhany |
Lavice chóru |
Oltář jižní lodě |
Po stranách hlavní lodi na zvýšeném chóru jsou umístěny dřevěné vyřezávané a zlatem zdobené chórové lavice a také chórové varhany. Po schodech dolů se pak vstupuje do krypty s hrobem patronky kostela svaté Hemmy, zakladatelky původního ženského kláštera na tomto místě. Románská krypta se stovkou sloupů je nejstarší částí chrámu z roku 1174.
Vstup do krypty |
Sloupoví v kryptě |
Náhrobek sv. Emy |
Oltář Panny Marie |
Severní stěna transeptu |
Biskup Christoph Zach |
Karl von Grimming |
Náhrobní desku na stěně severní boční lodi má biskup ze Seckau Christoph Zach, který zemřel v Korutanech na cestě z Říma a přál si být pohřben v nejbližším biskupském kostele.
U prvního pilíře na jižní straně hlavní lodi má náhrobek významný probošt Karl von Grimming. Vytvořil ho italský umělec Pacobello.
Fresky na stěně jižní boční lodě | Reliéf se sv. Hemmou |
Stěny kostela zdobí vzácné fresky , ale také třeba šest malovaných, v lipovém dřevě vyřezávaných reliéfů s výjevy ze života sv. Hemmy.
Vstup předhaly |
Hlavní portál |
Historicky velmi cenný je vstupní prostor pod věžemi. Původní otevřený vestibul před hlavním portálem byl uzavřen roku 1338 stěnou s dveřmi a gotickými okny. Postranní stěny jsou vyzdobeny freskami s biblickými výjevy od stvoření světa.
Hlavní portál trychtýřovitě odstupňovaný štíhlými zdobenými sloupky zabírá celou šířku vestibulu. Na vlastních dveřích pak můžeme vidět unikátní, nedávno zrestaurovanou mříž z románské doby.
Mříž |
Strop předhaly | ||
Fresky na stěnách předhaly |
Kolem vlastního dómu se rozkládá hřbitov. Celý objekt je obehnaný částečně dochovalou obrannou zdí se dvěma okrouhlými věžemi s kuželovými střechami. Uvnitř jihovýchodní věže se nalézá zmodernizovaný pramen, nazývaný Hemmaquelle (Pramen Emmy), jehož voda je prý povzbuzující a posilující.
Jihovýchodní hradební věž s pramenem sv. Emmy | Kristova kaple a freska na její zdi |
Při jižní zdi stojí osmiboká Kristova kaple, zmíněná 1275 jako kostnice. Dnes slouží jako márnice.
Ze severní strany přiléhá k dómu budova kláštera, na kterou navazuje objekt proboštského dvora (Propsthof), čtyřkřídlá budova s vnitřním dvorem. Stavby tak tvoří rozsáhlé nádvoří, uzavřené z východu zdí s výraznou bránou. Uvnitř těchto budov se nalézá také pokladnice dómu.
Klášterní komplex |
Mariánský sloup |
Zvon míru |
Nápisy na zvonu |
Před bránou k dómu stojící mariánský sloup má datum 1855 a na vrcholu novogotickou sochu Panny Marie. Opodál při západní zdi stojí Zvon míru, symbolicky nesoucí slovo mír v 54 jazycích včetně českého, který byl odlitý v Innsbrucku v roce 1990.
Jan Nepomucký |
Řeka Gurk |
I v rakouském Gurku můžeme vidět českého svatého. Je jím Jan Nepomucký, který stojí nedaleko dómu na břehu řeky Gurk.
V polovině 11. století (1043-1045) založila hraběnka Hemma z Gurku (sv. Ema) v místě dnešní katedrály ženský klášter. Klášter byl v roce 1070 zrušen a pro zdejší oblast bylo salzburským arcibiskupem zřízeno v roce 1072 biskupství Gurk.
Pro stolec biskupů z Gurku muselo být zřízeno důstojné místo. Tím se stala katedrála, která byla vystavěna jako pilířová bazilika ve vrcholně románském slohu v letech 1140 až 1200, zatímco příbytkem biskupů se stal nedaleký hrad Strassburg.
Také v české historii je zmínka o biskupovi z Gurku. Je jím Dietrich II. (Dietrich von Marburg), který za vlády Přemysla Otakara II. v Korutanech stál na jeho straně. Když se však římským králem stal Rudolf Habsburský a Korutany udělil v léno salzburskému arcibiskupovi, přešel Dietrich na stranu Habsburka.
Ve 13. století poškodilo dóm několik požárů, poté byl obnoven a v 15. a začátkem 16. století byl strop lodí zaklenut síťovou a hvězdovou klenbou.
Dóm ztratil částečně na významu v roce 1788, když bylo sídlo biskupství přeneseno do Klagenfurtu.
V dalším období zničil požár střechy (1808). Kompletně byl kostel renovován v letech 1924-1933.
Otvírací doba dómu od 9:00 do 18 hodin.
Vstupné se platí pouze za předem objednanou prohlídku s průvodcem a taky za vstup do pokladnice dómu, který je pouze s průvodcem.
Použité zdroje pro Katedrálu v Gurku