Cestování
Německo, Bádensko-Württembersko
Münster - Konstanz
(Dóm v Kostnici)
Také město Konstanz se pyšní katedrálou, která byla svědkem pro Evropu významných událostí. Je to Münster - kostel jenž zaujme svou širokou západní věží, která tvoří mohutné průčelí. Do české historie vstoupil dóm při kostnickém koncilu jako místo, kde mimo jiné také soudili českého reformátora Jana Husa.
 Severní strana |
 Věž Münsteru |
 Průčelí věže |
 Věž Münsteru |
Základem chrámu je trojlodní románská bazilika s křížením, která byla časem upravovaná gotickým stylem. Na trojlodní budově jsou románské prvky zřetelně vidět, i když např. oblouky oken bočních lodí jsou už goticky lomené.
 Svatí patroni |
 Hlavní vchod |
Nad portálem jsou umístěny sochy třech svatých, kterým byl kostel zasvěcený. Je to Panna Marie, sv. Pelagius a sv. Konrád. Podle Panny Marie má dóm název - Münster Unserer Lieben Frau (Dóm naší milé paní).
Interiér
Uvnitř kostela se prolínají různé umělecké slohy od románského po klasicismus. Na původních románských sloupech hlavní lodě je nesena barokní klenba, v bočních lodích jsou gotická okna s lomenými oblouky a také klenba je gotická.
 Varhany |
 Hlavní loď |
 Kazatelna |
 Okna |
Trojlodní prostor je na východě zakončen příčnou lodí, která je rozdělená na tři části a tvoří tři části chóru. Vlevo od hlavního chóru se nachází chór sv. Tomáše, kde kromě vzácného točitého schodiště z pískovce je naproti oltáři ve výklenku plasticky zpodobněna smrt Panny Marie.
 Chór sv. Tomáše |
 Smrt Panny Marie |
 Hlavní oltář |
 Konrádova kaple |
 Relikviář v Konrádově kapli |
 Hrob biskupa v Markétině kapli |
Z Tomášova chóru vedou dveře do zlatě zářící Konrádovy kaple, kde upoutá pozornost před oltářem stojící relikviář. Pod kaplí je hrob sv. Konráda z Kostnice - biskupa, který nechal stavět kostnické kostely po vzoru římských a také nechal za východním chórem Münsteru vystavět r. 940 rotundu sv. Mauricia se zmenšenou kopií jeruzalémského svatého hrobu.
Vpravo od hlavního oltáře se pak nachází Mariin chór a za ním kaple sv. Markéty s kamenným náhrobkem biskupa.
 |
 |
 |
| Krypta a schránka s ostatky sv. Pelagia | ||
Nejstarší částí Münsteru je krypta, která byla vytvořena jako součást původního kostela pro ostatky sv. Pelagia už někdy na konci 9. stol.
Historické souvislosti
Od konce 6. století do roku 1821 byla Konstanz diecézí, takže tenhle kostel byl místem pro biskupský stolec. Původní románský kostel byl okolo roku 1000 rozšířen a zvětšen. Z neznámých důvodů se však roku 1052 zřítil.
Stavba nového kostela začala ihned a v roce 1089 byl tento nově postavený románský chrám vysvěcen.
Během čtyř století byly prováděny různé úpravy, např. dostavba věží, ale teprve v 15. století byla katedrála přestavěna částečně do gotické podoby i s mohutnou západní věží přes celé průčelí.
 Brožíkův Jan Hus před kostnickým koncilem |
V letech 1414 až 1418 byl Münster dějištěm zasedání koncilu, který řešil nepořádky v církvi a především papežské schizma. Katolická církev měla tehdy tři papeže a tady měl být nastolen pořádek. Nový papež byl ale volen jinde - v budově koncilu. V Münsteru se odehrála jiná událost. Své učení zde obhajoval český kněz a reformátor Jan Hus. Byl však umlčen a odsouzen k smrti upálením. V zasedání koncilu to byla jen epizoda, ale důsledkem téhle epizody bylo, že se všemocná církev po mnoha porážkách křížových výprav do Čech musela sklonit před stoupenci Husova učení.
 Münster v roce 1920 |
 Věž dostavěná v roce 1853 |
Po nástupu protestantismu v 16. století došlo k tzv. obrazoborectví. Vybavení katedrály bylo zničeno, zlaté věci roztaveny. Jenže po porážce protestantských vojsk u Mühlberka ztratila Konstanz svobodu a Habsburkové se postarali o rekatolizaci.
Ke konci 18. stol. byl chór upraven a dostal klasickou podobu.
Roku 1821 zrušil papež kostnickou diecézi a sídlem biskupa se stal Freiburg. I přesto je chrám dál nazýván Münsterem nebo katedrálou.
Poslední velká stavební úprava byla novogotická dostavba osmiboké špičaté věže nad západním průčelím v roce 1853.
Dojmy a postřehy
 Tady se Jan Hus obhajoval |
V Münsteru je vedle hlavního vchodu, jak můžeme vidět na obrázku ze stránek "www.husitství.cz", štítkem označená dlaždice, na které prý Jan Hus stál a kde si vyslechl rozsudek. Hned za dveřmi je to proto, že kacíř dále do kostela nesměl.
Všude se to tak uvádí a je z toho pomalu klišé. Málokdo se už ale dozví, že při slyšení a své obhajobě Jan Hus stál uprostřed chrámu. Uprostřed kolem dokola sedících kardinálů a prelátů a to prý v místě, kde je dnes v dlažbě velký čtvercový kámen. Tam byl také odsvěcen. Důkazem toho, že Hus nestál jen u dveří, jsou zápisky přímého účastníka událostí, Husova žáka Petra z Mladoňovic, ve kterých snad ani zmínku o místu u dveří nenajdeme.
Dílo se jmenuje "O umučení Mistra Jana Husa" a tady je výňatek z latinského překladu:
...Uprostřed toho shromáždění a chrámu bylo vyvýšené místo na způsob stolu a na něm podstavec, přes nějž byl položen šat, roucho mešní a kněžský oblek, určený k odsvěcení Mistra Husa. Když byl přiváděn do chrámu a přicházel před ono vyvýšené místo, poklekl na kolena a vroucně se modlil...
...A když již byl tak oděn a oni biskupové ho vyzývali, aby odvolal a odpřisáhl, povstal, vystoupil na onen stolec, před nímž byl oblékán, ...
 Zasedání koncilu v Münsteru |
 Diecézní sněm r. 1609 |
Z dobových vyobrazení je vidět, jak sněmy v Münsteru probíhaly. Lavice byly odstraněny a účastníci zasedali na sedadlech po obvodu prostoru, někdy dokonce na postaveném lešení. Nejvýznamnější osoby měly zvláštní trůn, jako např. císař a papež při koncilu 1414-1418.
Použité zdroje pro Münster - Konstanz
