Cestování

Nitranský hrad

Na skalním vrchu obtékaném řekou Nitrou stojí nejvýznamnější památka a dominanta města Nitry - Nitranský hrad. Opevněné hradiště s kostelem na tomto místě už bylo pravděpodobně sídlem knížete Pribiny. Kamenný hrad však vznikal až po zániku Velkomoravské říše. Opevnění v dnešní podobě vzniklo za Leopolda I., římského císaře a uherského krále, jako reakce na dobytí hradu Turky roku 1663.

Pohled na hrad z města

Vstup do hradu

Jihovýchodní bastion

Busta Leopolda I. na bastionu

Hrad má mohutné hradby s velkými bastiony v rozích a jediný vstup. K němu vede kamenný most vyzdobený plastikami světců. Vstup je tvořen soustavou bran. Za hlavní bránou následuje ještě renesanční vnitřní brána postavená za biskupa Mošóciho. Stavbu opevnění připomíná i nápis nad hlavní bránou s letopočtem 1673.

Hlavní brána

Erb nad vnitřní bránou

Reliéf nad vstupem

Vnitřní brána

Hradní komplex v podobě získané v 17. století se skládá z několika objektů. Z nich nejvýznamější je katedrální kostel a k němu přiléhající biskupský palác. Jedna z hospodářských budov dnes slouží jako diecézní muzeum.

Diecézní muzeum

Plastika Jana Pavla II.

Při vstupu do nádvoří hradu stojí vlevo budova diecézního muzea, vpravo pak vede schodiště ke katedrálnímu kostelu. Vzadu ke kostelu přiléhá rozlehlý biskupský palác čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím uprostřed. Původně středověký palác prošel během staletí mnoha přestavbami a dnes má barokní podobu.
Plastika papeže Jana Pavla II. stojící vzadu uprostřed nádvoří připomíná jeho zdejší návštěvu v roce 1995.

Katedrála

Nejvzácnější památkou hradu je katedrála stojící na nejvyšším místě hradu, jejímž patronem je sv. Emerám (česky sv. Jimram). Její zvláštností je, že se skládá ze tří kostelů různého stáří.

Schodiště ke katedrále

Apsidy dvou kostelů

Nejstarší je malý románský kostel z přelomu 11. a 12. století, zasvěcený sv. Emerámovi. Výše stojící horní kostel v gotickém slohu byl postaven v polovině 14. století. Nejmladší je dolní kostel postavený v 17. století. Přiléhá bokem k hornímu a vyplňuje prostor mezi ním, románským kostelíkem a věží. Všechny stavby tak tvoří jeden jedinečný celek.

Široké schodiště stoupá z nádvoří k patě katedrální věže. Tady je vchod, kterým se vstupuje přes prostor přízemí věže do katedrály.

Za vstupem v přízemí věže se otevře prostor lodě dolního kostela. Vlevo, v západní části lodě, je nejcennější umělecká památka tohoto prostoru - oltář s plastikou „Snímání z kříže”. Vyznačuje se jedinečným ztvárněním postav v pohybu. Spodní část oltáře pak tvoří plastika „Kladení do hrobu”.

Loď dolního kostela

Plastika „Snímání z kříže“

Východní stěna s freskou

Freska s mariánským motivem

Vpravo, na východní straně, stál původně protější oltář, ale při rekonstrukci interiéru byla na stěně za ním objevena vzácná freska ze 14. století s mariánským motivem a oltář byl proto přemístěn na druhou stranu.

Interiér kostela sv. Emeráma

Do výše položeného horního kostela se vystupuje po širokém schodišti, které oba kostely propojuje. Před návštěvníkem se otevře prostor nádherného vrcholného baroka. Převládá červený a modrý mramor a zlato.

Schodiště do horního kostela

Biskupský stolec - katedra

Loď horního kostela

Kruchta bez varhan

Biskupská kazatelna

V interiéru samozřejmě nesmí chybět biskupská katedra a biskupská kazatelna. Nad bohatě zdobeným balkónem nad západním koncem lodi se nacházejí varhany. Pocházejí ze 17. století, ale byly v 30. letech 20. století přestavěné. Také v roce 2016-17 byly odvezeny k rekonstrukci.

Detail hlavního oltáře

Hlavní oltář

Freska nad chórem

Strop hlavní lodě

Nejvzácnějším uměleckým dílem je hlavní oltář sv. Spasitele orámovaný mramorovými sloupy. V sousoší s několika svatými dominuje Kristus, v kruhovém okně nad ním Svatý Duch jako holubice a úplně nahoře Bůh-Otec. Oltář vytvořil Domenico Martinelli na popud biskupa Erdödyho.

Nádvoří a kasematy

Na malém východním nádvoří za kostely se nachází studna, která byla přes 60 metrů hluboká. V cípu nádvoří doplňuje hradbu Vazulova věž, ke které se váže jedna nitranská legenda. Věž byla původně vyšší. Pod věží se nachází hladomorna. U stěny věže je vystavena ze dřeva vyřezaná plastika - sousoší „Poslední večeře Páně“.

Studna

Vazulova věž

Detail plastiky

Gotický příkop

Pod východním nádvořím se nachází původně gotický příkop, který byl součástí starého středověkého opevnění. Dnes je zrekonstruován jako letní amfiteátr.

Chodba kasematů

Archeologický výzkum

Vrstvy systému opevnění

V jihovýchodním bastiónu hradu se nacházejí kasematy se svojí expozicí. Kasematy vznikly při přestavbě opevnění, kdy vznikaly volné prostory při přístavbách nových zdí opevnění a byly ponechány nezasypané. Jsou tady vidět výsledky archeologických výzkumů.

Vazulova věž - legenda

Kníže Vazul (Vasil), bratranec uherského krále Štěpána I. a následník uherského trůnu, sídlil na nitranském hradě. Štěpán I. však hrad obsadil a Vazula uvěznil ve věži, která po tomto vězni dostala jméno. Na příkaz krále, nebo jeho manželky Gisely, která chtěla korunu pro svého syna, byl Vazul oslepen a zbaven sluchu. Podle legendy pak mnich Fulgentius prokletím seslal na město temnotu, která trvala dva dny. (Ve skutečnosti šlo snad o temnotu náletem kobylek.)

Použité zdroje pro Nitranský hrad