Císařský dóm sv. Marie je největší románský kostel v Německu a v Evropě. Délka je 134 m, šířka skoro 38 m, výška východních věží 71,20 m a západních 65,60 m. V roce 1981 zařadilo UNESCO stavbu do světového kulturního dědictví.
Pohled z parku |
Trpasličí galerie |
Dóm je postaven z červených a žlutých pískovcových kvádrů. Je trojlodní, nad východním křížením a nad vstupním prostorem jsou dvě osmiboké věže, ta nad východním křížením je větší. V rozích dlouhé budovy se tyčí čtyři vysoké věže se čtvercovým půdorysem.
Parádní je vstup západním portálem. Je to vestibul, ve kterém jsou sochy sedících králů Adolfa Nassavského a Rudolfa I. Habsburského v nadživotní velikosti. Téměř po celém obvodu vrchní části chrámu je okrasná sloupová galerie, zvaná trpasličí galerie. Nechodilo se v ní, sloužila jako okrasný prvek.
Západní průčelí z Maximilianstrasse |
Král Rudolf I. ve vstupním prostoru |
Jihovýchodní věž |
Východní část s apsidou |
Fresky z konce 19. století od Johanesse Schraudolfa zůstaly jen na bočních stěnách střední lodi. Ostatní byly sejmuty a všechno dáno do původního stavu. Zeď západního portálu je silná 6 metrů. Varhany jsou umístěny ve zdi nad portálem.
Hlavní loď s nazarénskými freskami z konce 19. století |
Portál a varhany |
Hlavní loď |
Průhled z boční lodi |
Tato slova prý pronesl vážně nemocný král Rudolf I. Habsburský, když cítil, že se blíží jeho poslední hodina.
Ke špýrskému dómu se váže také pěkná legenda, která nám připomíná jednu českou, tu o rytířích z Blaníku. Je to pověst o převozníkovi.
Krypta Císařského dómu |
Sarkofágy v hrobce |
V chrámové kryptě jsou pohřbeni čtyři císaři, čtyři králové, tři císařovny, princezna a řada biskupů. Císařové Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV., Jindřich V., králové Filip Švábský, Rudolf Habsburský, Adolf Nassavský a Albrecht Habsburský, císařovny Gisela, manželka Konráda II., Berta, manželka Jindřicha IV. a Beatrix, druhá manželka Fridricha Barbarossy a také jeho dcera Agnes.
Král Rudolf I. Habsburský |
Císaři Konrád II., Jindřich III., Jindřich IV. a Jindřich V. |
Císařský dóm po válkách o falcké dědictví |
Zkázou pro chrám byla válka o falcké dědictví. Po smrti posledního falckého kurfiřta Karla II. (vnuk českého "Zimního krále" Fridricha Falckého) vznesl nárok na Falc francouzský král Ludvík XIV. Francouzská vojska v r. 1689 vyplenila Špýr, zapálila i Císařský dóm a vyplenila hrobky. Západní část chrámu se po požáru zřítila.
Až téměř o sto let později 1758-77 došlo k dostavění zřícené části v původním stylu. Hned krátce na to byl chrám opět poničen Napoleonovými vojáky, když zde byly chlévy a skladiště, a bylo rozhodnuto, že bude zbourán. Díky mohučskému arcibiskupovi byl však zachován a po Napoleonově porážce opět obnoven.
V průběhu 18. století byly na stěnách namalovány malířem Schraudolfem nazarenské fresky a přestavěna západní část v neorománském stylu.
Při restaurování v letech 1957-61 byly některé fresky odstraněny a chrámu byl dán původní vzhled.
Západní část s věžemi |
Sbor amerických kluků |
Většina z nás si při vyslovení pojmu románský sloh nebo románský kostel představí nějakou tu rotundu nebo kostelík s tlustými zdmi a oblouky nad okny. Když jsem prošel parkem ve Špýru a přede mnou se zjevila ohromná katedrála, sedl jsem si na lavičku a jen zíral. Nad tím, co naši předci dokázali postavit kolem roku 1000, musíme jen žasnout.
Kulturním zážitkem byl i pěvecký sbor amerických kluků, kteří si přijeli zazpívat do tisíc let starého chrámu. Kousek si poslechněte.Informace:
Otvírací doba v dómu:
Parkoviště Festplatz má označení P7, cena je 2 € na den a platí se u parkovacích automatů na ploše.
Potom už stačí jen projít parkem a během 10 minut jste u chrámu.
GPS souřadnice parkoviště Festplatz: N 49°18´51´´ E 8°26´41´´