Nedaleko Žiliny směrem na jihovýchod vytváří řeka Váh několik oblouků. V jednom z nich, na strmé skále na levém břehu řeky, se vypíná nepřehlédnutelná zřícenina kdysi významného hradu Strečno.
Hrad Strečno |
Protáhlý tvar hradu kopíruje vrchol skalního hřbetu od jihu k severu. V době vzniku to byl jen malý hrad s velkou obrannou věží, jednou obytnou budovou a malým nádvořím, ale postupně byl během staletí rozšiřován a opevňován.
Pohled od Váhu - východní strana hradu |
Vpředu severní věž, kaple a severní palác |
Pohled od Váhu nám nabízí celou východní stranu hradu. Nejvyšším objektem je hlavní věž, před kterou stojí zbytek východního paláce. Následuje severní palác a k němu přiléhající o něco vyšší kaple s vysokým gotickým oknem. Úplně vpravo pak stojí severní věž.
Most přes příkop a vstupní brána |
Hlavní brána - pohled od vstupní brány |
Hradní studna |
Budova s arkádami na konci nádvoří |
Před vstupní bránou na jižní straně hradu je příkop s mostem. Následuje hlavní brána, kterou se vstupuje na dlouhé hlavní nádvoří táhnoucí se po celé západní straně hradu. Vpravo před hlavní bránou stojí jižní palác, za bránou se tyčí velká obranná věž. Na nádvoří se nachází hradní studna, která je 88 metrů hluboká. Severním konec nádvoří je uzavřen budovou s arkádami.
Hlavní brána zevnitř |
Vnitřní nádvoří |
Vstup do hlavní věže |
Velká hlavní věž |
Z hlavního nádvoří se hned za bránou vstupuje do malého vnitřního nádvoří mezi velkou věží a jižním palácem. Z něho pak je přístup do jižního paláce a také na ochoz, ze kterého vede schodiště do velké věže.
Zeď východního paláce |
Výhled na sever |
Výhled z věže na východ |
Památník francouzských partizánů |
Vrchol velké věže nám dává možnost nejen přehlédnout celý areál hradu shora, ale i celý kraj s řekou Váh a okolními horskými hřebeny. Severně od Strečna je vidět i pomník francouzských partyzánů bojujících tady v SNP.
Na severním konci souvislé hradní zástavby stojí severní palác s přiléhající hradní kaplí. Zvenku na jejich rozhraní vystupuje arkýř, který sloužil jako záchod neboli prevét.
Zeď severního paláce s arkýřem |
Hradní kaple |
Interiér kaple |
Hradní kaple je zrekonstuovaná. Její strop napodobuje síťovou klenbu, ale je nyní z betonu. V kapli se pro návštěvníky konají malá hudební vystoupení.
Na stěně visí portréty Žofie Bosniakové s manželem. Mumifikované tělo Žofie totiž bylo nalezeno tady pod kaplí v 18. století zcela neporušené a bylo vystaveno v Tepličce nad Váhem, než bylo žhářem zničeno.
Okna arkýře severního paláce |
Výhled k bráně |
Průhled arkádami |
Průhled na východ |
Severní věž stojící na hraně skály je spojena se severním palácem budovou s arkádami. Její vnitřní stěna s arkádami uzavírá hlavní nádvoří ze severu.
Středověká kuchyně |
Pravděpodobný vzhled hradu v 17. století |
Expozice živočichů Pováží |
Starhrad |
První zmínky o hradu Strečno jsou z počátku 14. století, kdy je v listinách jmenován jako Strychen. Hrad tehdy nahradil nedaleký starší hrad Varín na pravém břehu Váhu, kterému pak zůstalo jméno Starý hrad - Starhrad.
Původně královský hrad získal v období svého rozmachu Matúš Čák Trienčanský. Po jeho pádu zůstal opět v královském majetku.
Od konce 14. do poloviny 16. století mělo hrad v zástavě nebo v majetku více majitelů. Krátce držel hrad jako zástavu od krále Zikmunda vévoda Sandzivoj z Ostrorogu, poté patřil druhé Zikmundově manželce Barboře Celjské a v roce 1429 ho měl v zástavě Mikuláš z Gary.
V roce 1442 dostal hrad Strečno i Starhrad od královny Alžběty, vdovy po králi Albrechtovi, do zástavy husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, který ji podporoval v bojích o vládu v Uhrách.
Od roku 1443 držel hrad rod Pongráců a jejich příbuzní, od roku 1556 rod Dersffy a po nich Štefan Wesselényi.
František Wesselényi |
Žofie Bosniaková |
Rod Wesselényi se zasloužil o další opevnění. Tehdy byly dostavěny tři dělové bašty a hradba na západní straně hradu.
Štefanův syn František byl uherským palatinem, zástupcem krále v Uhrách. Měl za manželku v tomto kraji velmi známou ženu. Byla to Žofie Bosniaková, která proslula svou dobročinností a péčí o chudé. S manželem založili také útulek pro chudé a sirotky.
Když František zemřel, bylo odhaleno spiknutí uherské šlechty proti habsburském vládě, v jehož čele on stál. Král Leopold I. Strečno jeho synovi zabavil.
Poté, co tenhle velmi dobře opevněný hrad obsadili dvakrát Tököliho kuručtí povstalci, nechal Leopold I. pravděpodobně roku 1698 hrad zbořit.
Až v roce 1910 byly ruiny částečně zpevněny a v letech 1978-94 upraveny do dnešního stavu.
V roce 1689, 45 let po smrti Žofie Bosniakové, byla v kryptě polozbořeného hradu nalezena rakev s neporušeným tělem této šlechtičny. Kaple byla proto opravena, ale protože ji začalo navštěvovat množství poutníků, bylo tělo Žofie převezeno do Tepličky nad Váhem. Později byla vystavena v kapli, v rakvi se skleněným víkem.
V roce 2009 bylo tělo Žofie zničeno pomateným mužem, který ji vytáhl z rakve, polil hořlavinou a spálil.
Tuhle dominantu kraje na vysoké skále nad Váhem nemůžete nenavštívit. Když jsem před mnoha lety Strečno poprvé uviděl jen z jedoucího vlaku, zanechal ve mně ten pohled na romantickou zříceninu velkolepého hradu trvalou vzpomínku.
K návštěvě hradu jsem se dostal až teď. Trochu mě sice zaskočilo větší množství betonu a okna vyhlížející jako plastová v některých budovách, ale celkový dojem je úžasný.
Středověká vesnice |
Cesta k hradu je jednoduchá. Z parkoviště pod hradem vedou k hradu dvě cesty. Jedna je náročnější po strmých schodech, druhá po asfaltové cestě. Obě končí na prostranství, kde je postavena ukázková středověká vesnice Paseka z dřevěných domků s doškovými střechami. Následuje dlážděná cesta stoupající pozvolně až ke vstupní bráně hradu.
Na stránkách hradu:
Otvírací doba
Vstupné
Použité zdroje pro Hrad Strečno