Bavorské město Augsburg leží asi 50 km severozápadně od Mnichova na soutocích řek Lech, Wertach a Singold. Má přes 301.000 obyvatel a je hlavním městem oblasti Švábsko. Augsburg má univerzitu, je kulturním, průmyslovým a finančním centrem.
Staré historické město Augsburg má velké množství pamětihodností jako jsou kostely, významné budovy, pozůstatky opevnění nebo i kašny. Tady máme něco z toho, co se dá vidět a prohlédnout si při jedné procházce centrem města.
Radnice |
Radniční náměstí |
Současné centrum historického jádra města je Radniční náměstí (Rathausplatz), na kterém stojí renesanční augsburská radnice postavená v letech 1615-24. Nejkrásnějším prostorem uvnitř je monumentální Zlatý sál s rozlohou 552 m² a s velkolepou výzdobou.
K dominantám náměstí a vlastně celého města patří vedle stojící Perlachturm, 70 metrů vysoká věž, která byla v téhle podobě dostavěná v roce 1618 a stojí na místě bývalé strážní věže.
Augustova kašna |
Císař Augustus |
Na Radničním náměstí stojí také největší z renesančních městských kašen. Je to Augustova fontána (Augustusbrunnen).
Na vrcholu fontány stojí 2,5 metrů vysoká bronzová socha císaře Augusta, po obvodu pak alegorie řek na území města. Na sloupu jsou umístěni Amorci a ženské postavy stříkající vodu z prsou jako symboly hojnosti a bohatství. Mistrovským dílem je i kovaná mříž kolem fontány.
Augustova fontána je jedna ze tří velkolepých renesančních bronzových fontán ve městě.
Alegorie řeky Lech |
Řeka Singold |
Řeka Wertach |
Další dvě renesanční fontány jsou Merkurova a Herkulova na Maximilianstrasse, ulici pokračující z tohoto náměstí k jihu. Maximilianstrasse vychází z Radničního náměstí směrem k jižnímu okraji historického centra. V téhle ulici potkáme nejdřív fontánu Merkurovu naproti malbami pokrytému cechovnímu domu tkalců (Weberhaus), který stojí na náměstí Moritzplatz a poté fontánu Herkulovu.
Weberhaus |
Merkurova fontána |
Herkulova fontána |
Augsburský dóm |
Kostel sv. Ulricha a Afry. Na jižním konci Maximilianstrasse stojí druhá nejvýznamnější stavba města. Jsou to dva spojené kostely zasvěcené patronům města, kterými jsou sv. Ulrich, sv. Simpert a sv. Afra. Větší je pozdně gotický katolický kostel sv. Ulricha a Afry a k němu je kolmo přistavěný barokní evangelický kostel sv. Ulricha.
Severní strana |
Kostel sv. Ulricha a Afry |
Hlavní loď kostela |
Chór s dary přírody |
Hrob sv. Ulricha | Kaple sv. Simperta a jeho náhrobek | Sarkofág sv. Afry |
V kostele sv. Ulricha a Afry jsou uloženy ostatky tří patronů Augsburgu. Sv. Simpert byl biskupem v Augsburgu od r. 778 a jeho ostatky jsou uložené v boční kapli pod zdobenou emporou s baldachýnem. Ostatky sv. Ulricha a Afry jsou pak uložené v podzemní kryptě kostela.
Při putování městem vidíme další kostely. Poblíž katedrály míjíme dva kostely sv. Kříže ve stejnojmenné ulici. Jeden je evangelický, druhý katolický. V centru města pár desítek metrů od Radničního náměstí je náměstí Martina Luthera s kašnou zlatníků (Goldschmiedebrunnen). Tady stojí kostel sv. Anny.
Kostel sv. Kříže |
Kostel sv. Anny |
Kostel sv. Mořice |
Synagoga |
Uprostřed Maximilianstrasse na Mořicově náměstí naproti domu tkalců (Weberhaus) stojí kostel sv. Mořice. Zajímavostí je to, že po zničení ve válce byl zjednodušeně přestavěn a je vedený jako architektonická památka. Kromě mnoha dalších kostelů má Augsburg také synagogu z roku 1917 v kombinaci secesního a novobyzantského slohu. Tu najdeme v ulici Halderstrasse vedoucí z centra k hlavnímu nádraží.
Z městského opevnění, které vznikalo od římské doby po středověk, zůstalo pět městských bran, čtyři bašty a několik úseků městských hradeb. Na jižním okraji historického jádra je to např. Červená brána (Rotes Tor). Součást východní hradby pak byla Ptačí brána. (Vogeltor).
Červená brána |
Předsunutá brána |
Jeviště pod širým nebem |
Brána Vogeltor |
K Červené bráně patří předsunutá brána, pod kterou se rozkládá jeviště pod širým nebem, jak je tohle venkovní divadlo nazýváno. Věž, brána a hradby tak vytváří pěknou středověkou kulisu v pozadí.
Fontána Manzù-Brunnen |
Hans Jakob Fugger |
Památník míru |
Thormannova fontána |
Významný měšťan a obchodník Hans Jakob Fugger má památník před Maximiliánovým muzeem. Památník nechal vytvořit král Ludvík I. Bavorský. Další z mnoha augsburských památníků je např. památník míru Friedensdenkmal v parku u augsburského dómu.
Sídlo s názvem Augusta Vindelicum bylo založeno v roce 15 př.n.l. na místě římského vojenského tábora za vlády císaře Augusta a městský status získalo roku 121 n.l. Údajně je tak po Trevíru nejstarším německým městem.
Král Ota I. s pomocí biskupa Ulricha z Augsburgu porazil v roce 955 jižně od města v bitvě na Lechu Maďary. (Bitvy se na straně Oty I. zúčastnil i český oddíl.)
V roce 1156 potvrdil císař Friedrich Barbarossa Augsburgu městská práva.
1276 udělil král Rudolf Habsburský městu soudní práva. Od 13. století se tak stal Augsburg svobodným císařským městem.
V dokumentu z roku 1316 jsou potvrzena Augsburgu celní, daňová a soudní práva císařem Luvíkem Bavorem.
V roce 1521 císař Karel V. povolil městu razit vlastní mince. Augsburg byl významným obchodním a hospodářským centrem také díky rodinám obchodníků a finančníků Fuggerů a Welserů.
Éra císařského města a jeho vlivu skončila v roce 1805, kdy Augsburg připadl Bavorsku.
Použité zdroje pro Augsburg