Cestování

Německo, Porýní-Falcko

Katedrála v Mohuči

Katedrála v Mohuči je nepřehlédnutelnou dominantou města. Červená barva pískovce, ze kterého je postavena, dvě mohutné osmiboké věže nad hlavní lodí a čtyři rohové věže, čnící nad střechami města, jí dodávají impozantní vzhled. Stavba měla být důstojným místem pro arcibiskupský stolec církevního knížete, který byl zároveň říšským arcikancléřem a prvním z kurfiřtů - volitelů římských králů.
Katedrála sv. Martina a Štěpána
Katedrála
sv. Martina a Štěpána
Západní věž nad křížením
Západní věž
nad křížením
Věže a apsida východního chóru
Věže a apsida
východního chóru
Pohled od jihozápadu
Pohled
od jihozápadu
Patron Mohuče sv. Martin
Patron Mohuče sv. Martin

Trojlodní románská sloupová bazilika, na které se postupem času při úpravách a dostavbách objevily i gotické a barokní prvky, má dva chóry. Západní chór s hlavním oltářem je zasvěcený sv. Martinovi, východní sv. Štěpánovi. Po obvodu chrámu bylo postupně přistavěno několik kaplí. Západní věže, především hlavní věž nad křížením, dostaly gotickou nástavbu a později barokní zastřešení.

Věž východního chóru a trpasličí galerie na apsidě
Trpasličí galerie
Východní věže
Východní věže
Kaple sv. Gottharda
Kaple sv. Gottharda
Půdorys mohučského dómu
Půdorys chrámu

Celý chrám je vystavěn z červeně zbarveného pískovce, jen kaple sv. Gottharda, vystupující na severní straně do náměstí Marktplatz, kontrastuje světlou barvou kamene.

Křížová chodba

Patrová křížová chodba v gotickém stylu na jižní straně chrámu ohraničuje krásné átrium. Chodbou můžeme dojít ke vstupu do diecézního muzea.
Křížová chodba
Křížová chodba
Vstup do křížové chodby
Vstup do
křížové chodby
Átrium křížové chodby
Átrium
křížové chodby
Věž západního chóru z átria
Pohled z átria

Vnitřek chrámu

V obloucích nad pilíři hlavní lodě jsou jako v Císařském dómu ve Špýru vymalované fresky v nazarénském stylu. To byl styl malby na začátku 19. stol. hlavně v Německu, znázorňující většinou biblické výjevy.
Hlavní loď s nazarénskými freskami
Hlavní loď
s nazarénskými freskami
Průhled do hlavní lodě
Průhled do
hlavní lodě
Hlavní loď a západní chór
Hlavní loď a
západní chór
Průhled do východní věže
Průhled do
východní věže

Historické souvislosti

Arcibiskup Bonifatius
Arcibiskup
Bonifatius
znak mohučského arcibiskupstvíOkolo r. 745 převzal mohučské biskupství misionář z anglického Wessexu biskup Winfried Bonifatius. R. 732 byl Bonifatius povýšen papežem na arcibiskupa (zatím jen titulem pro svou osobu).
znak mohučského arcibiskupstvíRoku 782 Mohuč povýšena na arcibiskupství. Podřízena jí byla i biskupství v Praze a Olomouci.

Románský chrám v Mohuči nařídil vystavět v roce 975 v ottonském stylu arcibiskup Willigis. Stavba měla svou velikostí demonstrovat duchovní a politickou moc tohoto církevního knížete, který byl zároveň i říšským arcikancléřem. Chrám byl však v den svého vysvěcení roku 1009 zničen požárem. Arcibiskup nechal chrám ihned stavět znovu, ale nová stavba byla vysvěcena až v roce 1036.
Po stopách králůBěhem času proběhlo v mohučské katedrále sedm královských korunovací.

Před rokem 1137 nechal arcibiskup Adalbert přistavět kapli sv. Gottharda, která sloužila jako domácí kaple arcibiskupů.

Arcibiskup Petr z Aspeltu
Arcibiskup
Petr z Aspeltu

Pozdně románský západní chór byl postaven mezi lety 1200 až 1239. (Věž nad jeho křížením dostala gotickou střechu v 15. stol.)
Po stopách králůOd roku 1306 je arcibiskupem mohučským Petr z Aspeltu, který byl před tím kancléřem a rádcem českého krále Václava II. Podporoval politiku Lucemburků, prosadil Balduina Lucemburského jako arcibiskupa trevírského a podporoval jeho bratra císaře Jindřicha VII. a českého krále Jana Lucemburského.
Po stopách králůNa žádost budoucího císaře a krále Karla IV. vyňal papež 30. dubna 1344 svojí bulou Čechy a Moravu z církevní podřízenosti k Mohuči. Mohučský arcibiskup Heinrich z Virneburgu se tehdy protivil papeži podporou císaře Ludvíka Bavora, který byl v klatbě, a tímto měl papež možnost ho potrestat. A Karel toho dovedl využít.

V letech 1390 - 1410 byla na jižní straně postavena tzv. křížová chodba, jejíž obvod vytvořil velké átrium.

Během své tisícileté historie chrám sedmkrát vyhořel a v roce 1767 zničil blesk západní gotickou věž. Po napoleonských válkách byl chrám tak poničen, že se uvažovalo o jeho zbourání.

Dojmy a postřehy

Pokud můžu radit, prohlídku interiéru chrámu nenechávat na nedělní dopoledne, jako to vyšlo nám. Sice je otevřeno, ale skoro bez přestávky probíhají mše. Turisté jsou sice mlčky trpěni, ale nejde procházet se po chrámu, aby se nerušilo, takže i fotografování je omezené jen na zadní část.

Informace:

Otvírací doba od března do října:
  • Po až Pá  9:00-18:30
  • Sobota     9:00-16:00
  • Neděle   12:45-15:00 a 16:00-18:30 (červen, červenec 12:45-18:30)

Otvírací doba od listopadu do února:
  • Po až Pá  9:00-17:00
  • Sobota     9:00-15:00
  • Neděle   12:45-15:00 a 16:00-17:00
Napište připomínky, kritizujte, chvalte
Nahoru